Zoo Ostrava chová celkem tři druhy populárních mořských rybek – klaunů, kteří žijí v symbióze se sasankami. V minulosti se ostravským akvaristům opakovaně podařil odchov klauna očkatého a klauna černotělého. O odchov klaunů ostnitých se také pokoušeli, bohužel do letošního roku bezvýsledně. Na úspěšný odchov jsou tak náležitě pyšní, protože v rámci evropských zoologických zahrad je velmi vzácný. V zázemí pečují o 38 mláďat, která si už zabydlela sasanku a rostou jako z vody.
Klaun ostnitý (Amphiprion biaculeatus, donedávna Premnas biaculeatus) patří mezi oblíbené obyvatele akvárií. Je to velký a silně teritoriální klaun, jenž obývá jediný druh sasanky – sasanku čtyřbarevnou. Je to neobvyklé, protože ostatní druhy klaunů využívají širší škálu „hostitelů“. Co však mají všichni klauni společné je to, že jim sasanka poskytuje ochranu a nepožahá je. Klauni v ní i spí a do její těsné blízkosti kladou jikry. Naopak oni sasanku brání před případným nebezpečím a mohou ji i krmit. Druhou společnou vlastností klaunů je to, že se zpočátku vyvíjejí jako samci a jen jedna nejdominantnější ryba v teritoriu je samice. Druhá dominantní ryba s ní vytvoří pár. Až v případě úhynu samice se dominantní samec stane samicí a další z čekatelů se posune na jeho pozici. Zpátky přeměna pohlaví nefunguje.
„Odchov většiny mořských ryb můžeme rozdělit na šest fází, z nichž každá sama o sobě představuje pro chovatele výzvu: 1. sestavení páru, 2. stimulace k výtěru, 3. zdárný vývoj jiker a vylíhnutí larev, 4. raný vývoj larev, 5. metamorfóza a období krátce po ní, 6. převedení juvenilních ryb na větší a vydatnější potravu, ideálně mraženou či umělou. Odchov klaunů usnadňuje fakt, že o první tři kroky se při vhodných podmínkách postarají ryby velmi ochotně samy – pravidelně se vytírají a jsou velmi starostlivými rodiči. Larvy jsou navíc relativně velké – byť opravdu jen relativně, měří zhruba 3 mm. Odchov je pracný, protože potřebujeme několik různých kultur zooplanktonu a fytoplanktonu. Ty několikrát denně „sklízíme“ a používáme pro odchov klaunů v pečlivě vyhodnocovaném poměru složek. Aby kultury prosperovaly a poskytovaly nám dostatečné výnosy, potřebují každodenní soustředěnou péči zkušených chovatelů,“ popisuje zooložka Markéta Rejlková.
Klauni ostnití jsou v Zoo Ostrava chováni v akvaristickém zázemí a zde také probíhá odchov mláďat. „Dne 18. března 2024 se nám podařilo chovnému páru v zázemí odebrat několik desítek jiker těsně před lihnutím a přemístit je do samostatné nádrže. Vzápětí se vylíhly larvy, které byly dva týdny krmeny výhradně živým mořským zooplanktonem, pro který pěstujeme živé mikroskopické řasy (fytoplankton). Až po dvou týdnech jsme postupně a velmi opatrně začali zařazovat i další potravu. Výživa je totiž klíčovým faktorem v ranném vývoji larev a je velmi snadné udělat chybu, první týdny jsou kritické,“ vysvětluje náročnost odchovu akvaristka Kristýna Bendová. Samozřejmostí jsou rovněž časté výměny vody, odstraňování uhynulých larev a postupné přikrmování jemnými prachovými granulemi a později živými naupliemi (žábronožkami) obohacenými o esenciální mastné kyseliny. Po překonání kritických prvních dní začali chovatelé pozorovat růst larev a jejich postupnou metamorfózu. Po ní už jsou klasickým rybím potěrem, lépe plavou a začínají se vybarvovat.
Ve věku šesti týdnů dosáhli malí klauni velikosti okolo 1 cm a byli přemístěni do větší nádrže, kde jim chovatelé poprvé nabídli sasanku čtyřbarevnou. Během několika hodin rybky sasanku obsadily a začaly svádět neškodné souboje se svými sourozenci o „lepší“ místo. „Při přelovování jsme napočítali 38 mláďat. Mají před sebou ještě dlouhou cestu, než dorostou do své maximální velikosti, která může činit až 17 cm,“ dodává Kristýna Bendová.
Malé klauny ostnité v Zoo Ostrava zachycuje video.
V Evropě chová klauny ostnité nejméně 26 institucí, za poslední rok se ale zdařil odchov jen v Ostravě, kde se jedná o první odchov tohoto druhu. Rybky se sice ochotně párují a vytírají, ale odchov larev je složitý. Mezi evropskými zoologickými zahradami a akvárii je jen malý počet institucí, které mají natolik zkušené chovatele, aby se do odchovů mořských ryb a bezobratlých s larválními stádii pouštěly a dokázaly se jim věnovat soustavně. „V Zoo Ostrava kromě ryb pravidelně odchováváme mořské krevety Lysmata boggessi, které také mají pelagické larvální stádium, a péče o ně je velmi podobná jako o malé klauny. Získáváme tím nenahraditelné zkušenosti a zároveň svými odchovy přispíváme k tomu, aby se zmenšil tlak na přírodní populace,“ uzavírá Markéta Rejlková.
Foto: autorky Markéta Rejlková (foto) a Kristýna Bendová (video).
(ab)
