Hrou Gagarinova ulice, kterou napsal skotský dramatik Gregory Burke, se letos uzavře sezóna ostravské Komorní scény Aréna. Titul inscenace, která má premiéru 15. června v 18.30 hod., je inspirován názvem skutečně existující ulice ve skotském Lumphinnansu (vesnice v hrabství Fife, známá jako ostrůvek radikálně levicových názorů). Autor čerpal ze svých vlastních zážitků, když po odchodu z univerzity, kde studoval ekonomii, střídal jedno zaměstnání za druhým. Tím nejhorším byla práce v továrně na výrobu počítačových součástek. A právě do podobné továrny situoval děj své hry.
Dva její zaměstnanci se rozhodnou unést manažera nadnárodní společnosti, která továrnu vlastní. Jeho popravou chtějí vyvolat povstání s cílem svrhnout „nadnárodní globalizační panstvo“. Hra je plná humoru, ale navzdory tomu se zabývá otázkou, jestli lze ospravedlnit násilí páchané z politických důvodů. V režii uměleckého šéfa Komorné scény Aréna Ivana Krejčího se budou diváci skvěle bavit. Nejspíš je ale hra přiměje i k zamyšlení nad stavem světa, ve kterém žijeme.
Ve výrazných rolích poslední letošní premiéry v Aréně se představí čerstvá posila Michael Rozbroj (Národní divadlo moravskoslezské) jako zaměstnanec bezpečnostní služby Tom, charismatický Vlastimil Burda jako tovární dělník Eddie, z filmových a televizních počinů známý Jan Chudý ztvárňující dělníka Garyho a zkušený, účinkováním na několika scénách „vybroušený“ Milan Cimerák, kterému připadla role Franka.
První repríza Gagarinovy ulice se koná 19. června, druhá o den později, třetí pak v pondělí 24. června.
O autorovi
Gregory Burke (nar. 1968) pochází z Rosythu u skotského Dunfermline, kde se v místní knihovně už jako dítě pročetl až ke svým velkým učitelům – Haroldu Pinterovi, Samuelu Beckettovi a především k Tennessee Williamsovi. Současně mohl jako mladý fotbalový fanoušek na tribuně pozorovat „bezbřehé schopnosti mužského sebeklamu“. V době pobytu jeho rodiny v Gibraltaru, během války o Falklandy, zase získal chronický pocit národní neukotvenosti, později až cynismus vůči mýtům o národní identitě.
Skotské divadlo Traverse vychovávající nové talenty si v roce 2001 z tisíců zasílaných hervy bralo jen Gagarinovu ulici. S Gregorym Burkem spolupracovalo na závěrečných úpravách hry a výsledkem byl vybroušený text, ostrý jako břitva. Senzační prvotina dobyla Londýn. Burke se stal uznávaným dramatikem a dnes má na kontě řádu her, které jsou příznivě přijímány diváky i kritikou. Spolupracuje také s televizí a filmem.
O Gagarinovi
První kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin (1934 –1968)obletěl 12. dubna 1961v kosmické lodi Vostok 1 Zemi. Z neznámého vojenského pilota se stal nejpopulárnějším člověkem planety. Hvězdná kariéra mu přinesla nejen „gagarinománii“ a politické funkce, ale i silnou náklonnost k alkoholu a ženám. Zemřel 27. března 1968 v pouhých čtyřiatřiceti letech za ne zcela jasných okolností při posledním letu na cvičném letounu MIG-15. Z těla slavného kosmonauta se nenašlo téměř nic. Neobjasněná tragická nehoda dala vzniknout mnoha konspiračním teoriím.
Zajímavé vazby k Ostravě
V Lumphinnansu mají Gagarinovu ulici, v Ostravě je po něm pojmenováno rovnou celé náměstí. Leží přes řeku přímo naproti budově, kde sídlí Komorní scéna Aréna. Do českých literárních dějin se místo zapsalo tím, že se tam v domě na Zámostí18 narodil spisovatel Zdeněk Jirotka, autor populárního Saturnina. Dominantou náměstí je kovová socha nazvaná Let do vesmíru od Otakara Schindlera z roku 1961.
(nm)
