14. října 1918
Zástupci české sociálně demokratické strany, národně socialistické strany a odborových organizací založili 14. října 1918 v Moravské Ostravě Socialistickou radu. Bylo to v době, kdy již některé závody vstoupily do stávky proti vývozu potravin z českých zemí a Rakousko-Uhersko se nacházelo těsně před svým rozpadem. Na příští den byla politickými a odborovými předáky zastoupenými v Socialistické radě vyhlášena generální stávka v celém revíru a na 10. hodinu dopolední byl svolán tábor lidu na moravskoostravský Senný trh (dnešní náměstí Republiky), který pokračoval na hlavním náměstí (dnes Masarykovo náměstí), proti němuž zakročilo četnictvo spolu s oddílem vojska a několik osob bylo zraněno. Mezi významné představitele Socialistické rady patřili Jan Prokeš a Petr Cingr, oba sociálně demokratičtí poslanci na říšské radě a vůdci ostravského dělnictva.
16. října 1911
Dne 16. října 1911 zemřel v tehdejší Polské Ostravě (dnes Slezské Ostravě) Karel Čížek, báňský technik, manažer a pedagog. Narodil se 11. listopadu 1847 v Březových Horách (dnes městská část Příbrami). Ve službách Wilczekova kamenouhelného těžířstva v Polské Ostravě byl roku 1884 pověřen vedením Jámy Trojice. Provedl rozsáhlou modernizaci zastaralého dolu. Z jeho podnětu byla na dole vybudována elektrická centrála, v roce 1903 vedl výstavbu uhelného prádla, prosadil používání vzduchu k pohonu strojních vrtaček a šramacích strojů. Podílel se na výstavbě koksovny Trojice, jež disponovala moderním zařízením na zpracování vedlejších produktů. V roce 1901 byl jmenován báňským inspektorem a roku 1907 se stal centrálním ředitelem Wilczekových důlních a koksárenských závodů. Patřil k nejdéle sloužícím pedagogům Horní školy v Moravské Ostravě. Byl autorem několika vědeckých studií z oboru montanistiky a nedokončené učebnice pro studenty hornictví. Angažoval se v komunální politice Polské Ostravy, byl členem obecního výboru a předsedou technické sekce.
18. října 1675
Mezi devátou a desátou hodinou dopolední dne 18. října 1675 vypukl za vichřice v Moravské Ostravě velký požár. Vzňaly se šenkovní domy a za tři hodiny vyhořela polovina města. Na náměstí zůstala jen ohněm ožehlá radnice (dnes Ostravské muzeum) s přilehlou frontou domů. Požár dovršil špatnou hospodářskou situaci města. Následně však došlo k postupné obnově domů a zlepšení vzhledu města. Jediným přímým dokladem o tomto požáru je pamětní list uložený do radniční věže v roce 1689.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
