Mláďata pandy červené se v ostravské zoo narodila už na začátku července, ale teprve nyní se odvažují vylézat z budek a objevovat okolní svět. I v přírodě tráví mláďata této ohrožené šelmy první tři měsíce života v bezpečí rodné dutiny. Lezení po větvích se musejí učit, jako se děti učí chodit. Trpěliví návštěvníci mají možnost pozorovat, že to není nic jednoduchého. Někdy dojde i na pády, ale ani ty malé pandy od dalšího průzkumu neodradí.
Mláďata pandy červené se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava narodila 6. července 2024. Matkou mláďat je zkušená samice (*2018), která v zoo odchovala už sedm mláďat (včetně těch letošních). Otcem je patnáctiletý samec, který je jedním z nejstarších samců v evropském chovu. Narodil se v roce 2009 a do Ostravy byl přivezen v roce 2010. Do odchovu mláďat se nijak nezapojuje, vše nechává na samici, která je velmi pečlivou a starostlivou matkou. Ani chovatelé do odchovu nijak nezasahují. První veterinární kontrola proběhla až v průběhu září a bylo při ní bylo mimo jiné zjištěno, že se jedná o dva samečky.
Situace těchto asijských šelem není v jejich domovině nijak příznivá a početnost volně žijící populace stále klesá. Do roku 2015 byla panda červená vedena v Červeném seznamu ohrožených druhů (The IUCN Red List of Threatened Species) v kategorii „zranitelný“ (Vulnerable). Po přehodnocení stavu ve volné přírodě ale výsledky výzkumu ukázaly, že se situace výrazně zhoršila. Proto byla přeřazena do kategorie „ohrožený“ (Endangered). Největší hrozbou pro pandy je zejména stálý úbytek a přeměna jejich přirozeného prostředí v důsledku lidské činnosti, ale také nelegální lov. Proto se může chov v zoologických zahradách stát v budoucnu poslední možností, jak tento druh na Zemi zachovat.
Panda červená (Ailurus fulgens) je jediným žijícím druhem z čeledi pandovití (Ailuridae), zatímco černobílá panda velká (Ailuropoda melanoleuca) je ve skutečnosti specializovaným druhem medvěda z čeledi medvědovití (Ursidae). Panda červená obývá lesy s bambusovým podrostem v Nepálu, Indii, Bhútánu, Myanmaru a jižní Číně. I když jde o šelmu, v jejím jídelníčku převažuje rostlinná potrava – hlavně bambusové listy a výhonky. Kromě toho se živí i různými plody, příp. vejci ptáků a drobnými živočichy. Počet pand červených se odhaduje maximálně na 10 000 jedinců a početnost divoké populace stále klesá.
Foto: Monika Vlčková
