25. 7. 1923
Byl správní komisí města schválen stavební program a vypsána soutěž na zpracování projektu nové radniční budovy. V porotě pro posouzení jednotlivých architektonických návrhů zasedli poslanec a vládní komisař města Jan Prokeš, ministerský rada z ministerstva veřejných prací arch. Jaroslav Valečka, továrník Čeněk Valenta, profesor České vysoké školy technické v Brně architekt Karel Kepka, ředitel stavebního úřadu města Moravské Ostravy Ing. Karel Frič, architekt Otakar Bém, architekt František Fiala, továrník Jan Geisler a profesor Josef Velflík. Své návrhy předložili pražští architekti Pavel Janák a Josef Sakař, brněnští Vladimír Fischer a Adolf Liebscher, z Moravské Ostravy Ernst Korner a stavitelé František Kolář a Jan Rubý. Komise je posuzovala v prvních dnech února 1924 a jako nejzdařilejší vyhodnotila projekty Fischerův, Sakařův a ostravské dvojice Koláře a Rubého. Vypracování konečného projektu bylo zadáno firmě Kolář a Rubý ve spojení s jedním z obou dalších architektů. Dohody se podařilo dosáhnout s Vladimírem Fischerem, který se tak stal třetím autorem radničního projektu.
26. 7. 1985
Zemřel v Ostravě hudební pedagog, dirigent a skladatel Vítězslav Juřina. Narodil se 23. 12. 1899 v Hrušově a hudební nadání se u něj projevovalo od mládí. Po absolvování Hudební a varhanické školy v Mariánských Horách působil od roku 1922 ve městech Sinj a Makarska na dalmatském pobřeží jako učitel hudební výchovy a kapelník místního orchestru. V roce 1933 založil soukromou hudební školu v Hrušově, která po druhé světové válce pokračovala jako lidová škola umění. Stal se jejím dlouholetým ředitelem a současně zde vyučoval hře na klavír. Vedle pedagogické činnosti se věnoval vlastní hudební tvorbě a dirigování. V letech 1932–1945 byl kapelníkem Ostravské hornické hudby, spolupracoval s Ostravským rozhlasovým orchestrem či s dechovou hudbou Ostravankou. Napsal desítky skladeb a mezi nimi například: Pochod hornických učňů, Otevřete brány, Ostravský čin, Z kraje černých démantů.
28. 7. 1914
Toho dne před sto deseti lety vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a začala tím první světová válka. Atentát na arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho choť Žofii Chotkovou (28. června 1914) spustil rychlý sled událostí. Rakousko-Uhersko v reakci na atentát zaslalo 23. července Srbsku ultimátum formulované tak, aby bylo ultimátum protistranou odmítnuto a vedlo ke konfliktu. Následující den Ostravský deník informoval své čtenáře: „Abychom mohli zpravovati českou veřejnost na Ostravsku co nejrychleji o vážných událostech současných dnů, rozhodli jsme se vydávati svůj list v časných hodinách ranních, tak, aby mohl býti prodejnám i předplatitelům rozesílán již před 6. hodinnou ranní. Ranní čísla budou obsahovati vždy veškeré telefonické a telegrafické zprávy, které dojdou během noci z hlavních středisek evropských“. Válečný konflikt byl oficiálně ukončen 11. listopadu 1918, ale již v říjnu nastal rozpad Rakousko-Uherska a 28. října 1918 vzniklo samostatné Československo.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
