Nový knižní průvodce Ostravou je načichlý historií i neprobádanou zelení města

V pátek 2. září proběhne v 18 hodin u studánky ve Starobělských Lurdách v Bělském lese křest druhého dílu knižního průvodce Procházky Ostravou: krok za krokem ulicemi města, který vytvořil kronikář Ostravy-Jihu a průvodce Ostravských pěšin Petr Lexa Přendík. Titul navazuje na loni vydaný a téměř již vyprodaný první díl stejnojmenné knihy. Čtenáři a turisté se mohou těšit opět na sedm netypických okruhů, které představují známé i neznámé části Ostravy.

V první a nejdelší kapitole vás kniha zavede do Bělského lesa, největšího městského lesa střední Evropy, který skrývá desítky historických příhod sahajících od roku 1272 po současnost. Dozvíte se informace o německých kasárnách, tramvajové dopravě, nevybudované dálnici, ale také o zdejších pramenech, vodárnách a zázračných Lurdách. Trasa vás přivede i k nejstaršímu stromu, jímž je buk lesní. Také druhá část vás provede zelení, tentokrát nitrem Hulváckého lesa, který patřil v meziválečné Ostravě k turistickým a volnočasovým fenoménům Ostravy. Zeleň a smutné osudy výletních míst vás zde budou provázet na každém kroku. Nechybí ani informace o novoveské vodárně a okolních silnicích, stejně jako o vraždách Antonína Šimáka, který v lese roku 1887 zabil několik osob.

Další dvě kapitoly jsou věnovány slezské straně Ostravy. V jedné s názvem Procházka po střeše Ostravy zavítáte do malebných Hošťálkovic, které patří k málo známým částem Ostravy. Průvodce vás seznámí se zdejší přírodou, zaniklým lomem, historickými památkami, ale také s osudy obce na pomezí Hlučínska, jež mělo komplikovanou historii. Trasa končí u malé rozhledny, jež nabízí velké výhledy na město. V druhém oddílu čtenáři budou procházet starou Porubou. Petr Lexa Přendík vytvořil okruh procházející nejprve kolem porubských historických památek (sokolovna, památníky, kostel sv. Mikuláše, zámek ad.) a poté vás průvodce provede I. a II. porubským obvodem. Na základě textů a historických snímků zjistíte, z čeho vznikla architektura socialistického realismu, čím byla typická a také jak se proměňovala a nakonec zanikla.

Pátá a šestá část se věnují architektuře a urbanismu období konce 19. a počátku 20. století. Kapitola s názvem Nové Vítkovice (1876–1893): Červené město průmyslové revoluce se zaměřuje na vznik nového města, které vzniklo díky vizi generálního ředitele Vítkovických železáren Paula Kupelwiesera. Kapitola obohacená o řadu historických snímků cílí na téměř všechny cihlové stavby v okolí Mírového náměstí a podává ucelený přehled o životě v nejmodernějším městě Rakouska-Uherska. Značně odlišná architektura tzv. Nového Přívozu se představuje v následující vycházce, která cílí na všechny stavby okolo náměstí Svatopluka Čecha a na vybrané objekty v jeho okolí. Nadšenci architektury a urbanismu prostřednictvím publikace zjistí, za jakých okolností celý koncept vznikl a proč jej významný vídeňský architekt Camilo Sitte navrhl právě takto. Nechybí zde celá plejáda architektonických pojmů, obdiv k secesním fasádám, ukázky novinových článků a ani informace o zdejších obchodech a židovské synagoze, která stála do roku 1939 v Hlávkově ulici.

Poslední kapitola je zaměřena tematicky a nadchne milovník městské hromadné dopravy. Vůbec poprvé v historii Ostravy vznikla vycházková trasa, která mapuje dnes již zaniklou tramvajovou dráhu mezi Zábřehem – Pískovými doly a Vítkovicemi, jež byla v provozu v letech 1913–1964. Autor důkladně mapuje nejen trasu zaniklých kolejí, kterou doplňuje celou řadou unikátních historických fotografií, ale zaměřuje se i na technické parametry tzv. drobné dráhy, na parní a elektrické tramvaje, vlečné dráhy, ale i na významné objekty, které stály v okolí dnes již zaniklé trati.

Celý průvodce je doprovázen značným množstvím historických snímků a pohlednic, které pocházejí nejčastěji ze sbírky známého ostravského sběratele Zdeňka Wludyky. Sám autor Petr Lexa Přendík pak nezapírá své povolání kronikáře, neboť texty se prolínají ukázky z kronik, novinových článků a také různá historická doplnění. Ostravský patriot se v celém díle snaží ukázat především městskou zeleň prolínající se s dědictvím průmyslové revoluce a malými příběhy, které tvoří velké dějiny: „Doufám, že s pomocí tohoto průvodce napříč různými časy se i váš vztah k městu prohloubí a najdete v Ostravě celý svůj svět,“ ukončuje Přendík předmluvu ke své již dvanácté knize.

(ab)