Dva jeřábi označení vysílači od Zoo Ostrava, kteří trávili minulé dny na svých oblíbených místech u Jičína a nedaleko česko-polských hranic u Nisy, se ve stejný den přesunuli na jiná shromaždiště. Není nic neobvyklého, že jeřábi v Evropě volí pro migraci stejnou dobu, jelikož k tomu využívají vhodné počasí a především příznivé povětrnostní podmínky. Ale dva jeřábi s vysílači Zoo Ostrava mají naprosto odlišné migrační strategie.
První jeřáb označený jako mládě v roce 2017 na Českolipsku trávil obě zimy v Čechách a zdá se, že tomu tak bude i letos. V létě se zdržoval v Německu, v Sasku, ale na podzim namísto dlouhé migrace přeletěl na Jičínsko, odkud se nakonec 17. listopadu vydal na Pardubicko. „Tam trávil loňskou zimu, ale ještě uvidíme, jak tomu bude letos. Pro jeřáby je limitujícím faktorem sněhová pokrývka, která jim znepřístupní zdroje potravy,“ vysvětluje Markéta Ticháčková, terénní ornitoložka Zoo Ostrava. Druhý jeřáb pocházející z Osoblažska a označený v roce 2018 loni následoval rodiče na trase přes Německo a Francii až do Španělska. Ačkoliv se jeřábi musejí naučit své migrační trasy od rodičů, nemusejí je pak vždy úplně přesně následovat, jelikož se připojují do hejn jiných jeřábů.
Nejbližší shromaždiště jeřábů z Moravskoslezského kraje se nachází kousek za hranicemi v Polsku u Otmuchowského jezera, odkud se první rok jeřáb s vysílačem vydal s rodiči nejprve sto kilometrů přímo na sever do údolí řeky Barycz, kam se pak vrátil i na léto. Teď tuto zastávku vynechal a až nyní v polovině listopadu se vydal rovnou severozápadním směrem dvě stě kilometrů do Saska. „Tato oblast je naprosto klíčová pro všechny naše jeřáby, létají tam jeřábi označení jak v severních, tak i jižních Čechách, v Českém Ráji nebo právě na severní Moravě,“ vysvětluje ornitolog Petr Lumpe, který společně s Markétou Ticháčkovou prezentoval výsledky sledování jeřábů na výroční konferenci německé organizace věnující se ochraně jeřábů Kranichschutz Deutschland v saském městě Niesky. „I jeřábi, kteří zimují na Českolipsku, nejprve během září z této oblasti odletí do Saska a pak se zase vrátí,“ dodává Ticháčková.
Během migrace na jeřáby čeká celá řada nástrah, proto může být výhodnější trasu zkrátit. Jednou z častých příčin úmrtí jeřábů nejen na tahu, ale i v okolí hnízdišť, je kolize s dráty elektrického vedení. Náraz do drátů vysokého napětí se stal na jaře osudným i okroužkovanému dvouletému jeřábovi, který takto uhynul překvapivě v Bavorsku, kam jeřábi ze severních Čech obvykle nezaletují a kde se jednalo o úplně první záznam českého jeřába. V západních Čechách se letos na podzim náhodou podařilo unikátní pozorování označených jeřábů členům ČSOP Libosváry, kteří v malém hejnu vyfotografovali rodinku se dvěma mláďaty označenými nedaleko Jablonného v Podještědí.
Jeřáb uhynulý v Bavorsku byl označen v roce 2017 jako první poté, co výzkum jeřábů začala podporovat ostravská zoologická zahrada. Od té doby se podařilo počet barevně okroužkovaných jeřábů v ČR více než zdvojnásobit, neboť v každém roce bylo označeno okolo deseti mladých jeřábů. Jejich sledování nám přináší nové zajímavé poznatky o chování těchto krásných, u nás stále ohrožených ptáků, a může tak napomoci jejich ochraně.
(ab)
