Rekordní návštěvnost, rekordní počet zvířat, rekordní počet mláďat a řadu dalších významných událostí zaznamenala ostravská zoologická zahrada v roce 2019. Ohlédněte se spolu s námi za uplynulým rokem…
Historicky nejvyšší návštěvnost
V loňském roce prošlo branami Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava přes 580 tisíc návštěvníků! To je o více než 40 tisíc oproti předcházejícímu roku. A celkově se jedná o historicky nejvyšší návštěvnost od vzniku zoo v roce 1951. Popáté také byla překročena hranice půl milionu. „Podstatnou část návštěvníků tvoří obyvatelé polského příhraničí, pro které je ostravská zoo nejbližší zoo na dojezd. I proto se snažíme neustále rozšiřovat služby pro polské návštěvníky, například komentované prohlídky skleníků nebo vybraná komentovaná setkání u zvířat v polštině, polská verze webových stránek, Facebooku a Instagramu či výuka dětí v polském jazyce rodilými mluvčími,“ popisuje ředitel zoo Petr Čolas.
Chov zvířat
Nové druhy
Rok 2019 byl mimořádný i z hlediska chovatelského. „Počet chovaných druhů jsme meziročně udrželi na stejné úrovni, čili druhým rokem chováme historicky rekordních 438 druhů zvířat! Přesto došlo k několika obměnám, chov některých druhů jsme ukončili (např. 15 druhů bezobratlých) a naopak jsme představili druhy zcela nové, doposud nechované. K těm nejzajímavějším patří dikobraz jihoafrický (Hystrix africaeaustralis) a promykovitá šelma mangusta trpasličí (Helogale parvula), pro které jsme otevřeli nové chovatelsko-expoziční zařízení s názvem Tsavo. Rybím nováčkem, a to i v rámci českých a slovenských zoo, je raritní skalára Leopoldova (Pterophyllum leopoldi) v pavilonu Malá Amazonie. Z bezobratlých jsme v Noční Tanganice představili velmi zajímavého zástupce pavoukovců bičovce pestrého (Damon variegatus),“ uvádí vedoucí zoolog Jiří Novák.
Řada dalších nových druhů pobývá v chovatelském zázemí. Většina z nich patří k ohroženým. Za všechny zmiňme zástupce ptáků majnu Rothschildovu (Leucopsar rothschildi) – kriticky ohroženého endemita indonéského ostrova Bali. Snad největší raritou roku 2019 je další endemit – kaprovitá ryba jeleček teuchitlánský (Notropis amecae). Tato drobná ryba z Rio Teuchitlán v Mexiku byla považovaná mezi lety 1969–1996 za zcela vyhubenou. Malá populace jelečků byla naštěstí znovuobjevena v roce 2001 a pak ještě v roce 2008. V roce 2014 však nebyl po mnohaměsíčním vyhledávání již v přírodě nalezen. Mezitím se dostalo šest jedinců do chovu a dalo základ malé populaci v lidské péči. Jeleček je tedy naštěstí „jen“ vyhubený v přírodě a je plně závislý na chovech v lidské péči, nyní i na chovu v Zoo Ostrava!
Mláďata
V loňském roce se v Zoo Ostrava doslova roztrhl pytel s mláďaty – narodilo se rekordních 2376 mláďat, což je téměř dvojnásobek množství z roku 2018 (1238). Ačkoliv je řada mláďat od těch druhů zvířat, jež mívají vícečetné potomstvo (bezobratlí, paprskoploutvé ryby), je to o to zajímavější a významnější, jelikož tyto taxony je obvykle velice obtížné rozmnožovat. „Odborníci jistě docení mimořádné odchovy motýlkovce afrického (Pantodon buchholzi), klauna černotělého (Amphiprion melanopus), či krevety (Lysmata boggessi). Z plazů je naprosto mimořádný odchov želvy Hamiltonovy (Geoclemys hamiltonii). Odchovali jsme však celou řadu dalších raritních, či naprosto ojediněle odchovávaných druhů, jako například damana pralesního (Dendrohyrax dorsalis), damana stromového (Dendrohyrax arboreus), lemura mongoz (Eulemur mongoz), lemura Sclaterova (Eulemur flavifrons), poláka východního (Aythya baeri), orla mořského (Haliaeetus albicilla), kondora královského (Sarcoramphus papa), hrdličku sokoránskou (Zenaida graysoni), holaspise létavého (Holaspis guentheri), veleštíra císařského (Pandinus imperator) a další,“ dodává Jiří Novák.
Díky pravidelným odchovům a mnohaleté odborné práci jsme dosáhli co do počtu chovaných jedinců jedněch z největších chovných skupin, či rovnou největší chovné skupiny v rámci evropských či světových chovů – zde bychom vypíchli zvláště početné skupiny onagerů (Equus hemionus onager), kočkodanů Dianiných (Cercopithecus diana), makaků lvích (Macaca silenus) a hulmanů posvátných (Semnopithecus entellus).
Dařilo se i u druhů, jejichž přirozeně odchovaná mláďata poskytujeme pro posílení divokých populací. V roce 2019 jsme pro vypuštění do volné přírody bezplatně poskytli celkem 38 mláďat:
– 21 sov pálených (Tyto alba guttata) – vypuštěny v ČR
– 3 výry velké (Bubo bubo bubo) – vypuštěni v ČR
– 7 puštíků bělavých (Strix uralensis macroura) – pět vypuštěno v Rakousku, dva zůstali v chovatelské základně repatriačního projektu
– 1 orlosupa bradatého (Gypaetus barbatus barbatus) – vypuštěn ve Francii
– 1 supa hnědého (Aegypius monachus) – vypuštěn v Bulharsku
– 5 ibisů skalních (Geronticus eremita) – vypuštěni ve Španělsku
Dovozy zvířat
Pro možnost pokračování úspěšných chovů v lidské péči jsme uskutečnili řadu často náročných (organizačně i finančně) transportů zvířat. Finanční hledisko se promítá pouze do nákladů za převozy zvířat, zvířata samotná se v rámci spolupráce mezi zoologickými institucemi předávají zcela zdarma. Z velkých či známých zvířat dovezených do Zoo Ostrava jmenujme samce hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius), který byl přivezen z belgické Zoo Antverpy, aby utvořil nový chovný pár se zdejší samicí, samce levharta cejlonského (Panthera pardus kotiya) ze Zoo Brno nebo návrat samce lva indického (Panthera leo persica) ze Zoo Praha. Z francouzské Zoo de la Bourbansais jsme dovezli samici pandy červené (Ailurus fulgens fulgens). Nesmírně významný byl dovoz dvou samic kriticky ohroženého poddruhu šimpanze hornoguinejského (Pan troglodytes verus) z dánské Zoo Aalborg. Organizačně nejnáročnější pak byl dovoz samce kondora andského (Vultur gryphus) z québecké Zoo de Granby (Kanada).
Nové stavby
V roce 2019 byly v zoo otevřeny dvě nové expozice. Pod výběhem afrických zvířat v blízkosti zastávky safari expresu expozice Tsavo, kterou obývá skupina mangust trpasličích a dikobrazi jihoafričtí. Byla nazvána po Národním parku Tsavo v Keni, kde se oba druhy vyskytují. Druhou novinkou je expozice Zahradní umění Dálného východu, která vznikla přestavbou a rozšířením Čínské zahrady nedaleko vstupu do zoo a navazuje na kolekci bonsají a ornamentálních stromů.
V průběhu roku probíhala výstavba i několika voliér, které plánujeme otevřít v tomto roce. Velká a pro návštěvníky průchozí voliéra pro kondory a další jihoamerická zvířata vzniká u expozice pro malé kočkovité šelmy. V rámci tohoto projektu dojde i k navázání poněkud bokem situované expozice na hlavní návštěvnickou trasu, a to v blízkosti voliéry pro supy bělohlavé a expozice pro rysy. Na Cestě vody vzniká komplex menších lesních voliér pro naše druhy sov (sovy pálené, sýčky obecné, puštíky bělavé, sýce rousné nebo kulíšky nejmenší). Nedaleko sovích voliér se buduje další velká voliéra pro orly královské (Aquila heliaca), jedny z našich největších dravců, kteří patří v ČR ke kriticky ohroženým druhům.
Ochrana přírody (nejen) v zoo
Zoo Ostrava vyvíjí řadu nejrůznějších aktivit, jejichž společným cílem je ochrana přírody a záchrana nejohroženějších živočišných i rostlinných druhů. Kromě mezinárodních záchovných programů probíhajících v rámci spolupráce mezi zoologickými zahradami v lidské péči podporuje zoo i záchranné projekty, které jsou realizovány přímo v místech výskytu daných druhů v různých koutech světa, ale samozřejmě také v ČR.
Dvě koruny ze vstupu
Prostřednictvím programu Dvě koruny ze vstupu jsou do podpory ochrany přírody zapojeni i všichni návštěvníci zoo. První tři roky činila částka okolo půl milionu ročně, díky navýšení příspěvku a vysoké návštěvnosti se podařilo podpořit ochranářské aktivity 1 156 000 Kč. Jedná se o projekty realizované například ve Vietnamu, Indonésii, Senegalu, Madagaskaru, ale i České republice. Nově budou podpořeny dva projekty: Turtle Foundation v Indonésii a na Kapverdách a Kozmické ptačí louky v České republice.
Běh Zoo Ostrava pro gibony
Ve spolupráci s atletickým klubem SSK Vítkovice se uskutečnil 4. ročník charitativního běhu Zoo Ostrava, jehož výtěžek ve výši 200 tisíc korun tentokrát podpořil mezinárodní projekt Coffee and Primate Conservation Project usilující o záchranu ohrožených gibonů stříbrných na indonéském ostrově Jáva.
Biodiverzita v zoo
Pokračovaly také aktivity podporující ochranu přírody přímo v areálu zoo. Byly například vybudovány další tůně pro obojživelníky a další vodní živočichy i pro větší zadržení vody v krajině. Výzkum areálu ukázal, že v zoo se vyskytuje nejen řada vzácných ptáků a dalších obratlovců, ale také vážek, motýlů a dalších bezobratlých.
Věda a výzkum v zoo
Zoo Ostrava aktualizovala a vydala čtyři plemenné knihy – tři evropské (pro hrochy obojživelné, wapiti sibiřské a barasingy) a jednu světovou (pro siky vietnamské). Pracovníci zoo se také v uplynulém roce účastnili celé řady mezinárodních odborných setkání, konferencí a dalších akcí, a to nejen pasivně, ale velmi často přednášeli a předávali své zkušenosti a poznatky z dlouholeté chovatelské práce.
Vzdělávání v zoo
Vzdělávání a osvěta v oblasti ochrany přírody je nedílnou a významnou součástí práce každé moderní zoo. V tomto směru vyvíjí Zoo Ostrava dlouhodobě řadu aktivit. Pro školní děti všech věkových kategorií nabízí více než tři desítky výukových programů, tradiční vědomostní soutěže a další aktivity, pro pedagogy i další zájemce pracující s dětmi uspořádala už 12. ročník odborné konference „Podíl zoologických zahrad při environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě“, kterého se zúčastnilo opět rekordních téměř 160 pedagogů. Druhým rokem je zoo zapojena do projektu Moravskoslezského kraje „OKAP“ (Odborné, kariérové a polytechnické vzdělávání). V rámci něj v zoo probíhají speciální výukové programy pro žáky středních technických škol a workshopy pro učitele.
Pro širokou veřejnost pořádá řadu doprovodných akcí, přednášek, speciálních prohlídek, komentovaných setkání a dalších aktivit. V areálu zoo vzniklo i několik nových vzdělávacích koutků, za všechny zmiňme model kožatky velké v životní velikosti nebo paleohřiště. Podstatnou část výše popsaných aktivit realizovali pracovníci výukového centra za finanční podpory Moravskoslezského kraje.
Ve výčtu bychom mohli pokračovat ještě dlouho, ale i tak je zřejmé, že rok 2019 byl pro ostravskou zoo rokem opět velmi vydařeným a úspěšným. Na tomto místě bychom chtěli poděkovat všem návštěvníkům, kteří k nám v uplynulém roce zavítali, a také skupině dobrovolných spolupracovníků, kteří nám nezištně pomáhali při nejrůznějších akcích. Děkujeme všem za přízeň a podporu a do nového roku přejeme všechno nejlepší!
(ab
