Leden je měsícem, kdy příroda regeneruje po náročném období vegetace a sbírá síly pro další růst. Spadané listí odkrývá mnoho zajímavých kombinací stromů a keřů, které svou barevnou borkou přitahují pozornost návštěvníků Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava.
Při procházce zimní zahradou lze často odhalit i jiné zajímavosti, kterých si při olistění vegetace člověk vůbec nevšimne. Mezi takové zvláštnosti patří jistě i velmi zajímavá ambroň západní (Liquidambar styraciflua) rostoucí nedaleko výběhu velkých jelenů. Je to velmi stará teplomilná dřevina, která se před 55 miliony let přirozeně vyskytovala po téměř celém území Evropy. Dnes je však jejím domovem Severní a Střední Amerika. Po podzimním opadu výrazně zbarveného červeného listí je možné si prohlédnou velmi dekorativní, štítovitě zvrásněnou borku mladých větviček, které připomínají svým uspořádáním některé druhy brslenů. Tato kůra tvoří nepravidelné vrstvy.
Pro původní obyvatele Severní a Střední Ameriky včetně Aztéků, Inků, Cherokee a dalších byla ambroň významnou součástí přírodní medicíny. Strom obsahuje velké množství cenné pryskyřice. Tato pryskyřice (čerstvá tekutá i ztuhlá) se stejně jako mladé listy, lýko, kůra i kořeny užívaly k tišení horečky. Pro Aztéky to také byl posvátný strom. Jeho pryskyřice sloužila spolu s peřím kolibříků jako kadidlo a s tabákem jako směs k vykuřování při různých rituálních obřadech boha jménem Quetzalcoatl neboli opeřený had, čímž mu vzdávali úctu.
(ab)
