V ostravském safari je k vidění největší evropské stádo onagerů a jediné v ČR. Ve volné přírodě žije posledních asi 800 jedinců tohoto vzácného poddruhu divokého asijského osla. Dobře vedený chov v zoologických zahradách může přispět k tomu, aby tito kopytníci nakonec nevymizeli z planety úplně a zůstali na Zemi i pro příští generace.
Chovné stádo onagerů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava čítá aktuálně jedenáct členů. Tvoří je devět samic a dvě letošní mláďata (jeden sameček a jedna samička). Podle evropské plemenné knihy, kterou vydává hamburská zoo, se stále jedná o největší stádo chované v rámci evropských zoologických zahrad. V nejbližší době by se měla skupina rozrůst o dalšího člena – nového chovného samce, který bude na základě doporučení koordinátora Evropského ex situ programu z francouzské Zoo Sigean. O starého samce zoo přišla na konci loňského roku.
Onageři v Zoo Ostrava obývají jeden ze tří rozsáhlých výběhů safari – Persii. Výběh s nimi sdílí i další dva vzácné druhy kopytníků – daněk mezopotámský (Dama mesopotamica) a gazela perská (Gazella subgutturosa subgutturosa), zvaná též džejran. Zvířata v tomto výběhu mohou návštěvníci pozorovat z bezprostřední blízkosti, avšak pouze ze safari expresu. Safari expresem se můžete projet každý den v době od 10 do 16:40 hodin. Délka jedné jízdy je asi 15 až 20 minut. Nástupiště se nachází pod výběhem žiraf, v blízkosti expozice Tsavo a Mokřady.
Ostravské onagery zachycuje video.
Onager (Equus hemionus onager) je ze všech pěti poddruhů asijského osla tím nejohroženějším. Přestože dříve tento vzácný kopytník obýval nížiny, pouště a polopouště od Íránu až po Afganistán a Pákistán, dnes už jej nalezneme pouze v Íránu, kde je častou obětí pytláctví a představuje konkurenci pro dobytek. Ve volné přírodě se nyní nachází jen přibližně 500-600 jedinců, čímž je situace o to více alarmující. Stádo onagerů je tvořeno především klisnami a hříbaty, zatímco hřebci se spíše straní a hájí své teritorium. Přestože si pod jeho jménem můžeme vybavit římský obléhací stroj, jehož „kopnutí“ při vržení kamene připomíná kopnutí osla, je jméno vzácného kopytníka odvozeno z řečtiny a znamená v překladu „divoký osel“.
(ab)
