Vláda v červenci uložila ministrovi průmyslu a obchodu a dopravy předložit materiál s návrhem postupu státu ve věci převodu dolů a dobývacích prostorů OKD na DIAMO včetně vyčíslení nákladů na útlum. Podle tohoto materiálu byla zvolena varianta ukončení provozu Dolu Darkov a Dolu ČSA ke konci února příštího roku, o osudu posledního Dolu ČSM se však mělo definitivně rozhodnout letos v říjnu. „Jelikož máme druhou polovinu listopadu a nikde se žádná informace neobjevila, odeslala jsem včera na ministerstvo průmyslu a obchodu dotaz podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zajímalo mě, zda už bylo definitivně rozhodnuto o budoucnosti Dolu ČSM a pokud ano, jestli o něm vláda informovala vedení Moravskoslezského kraje a vedení OKD. Pokud rozhodnutí nepadlo, žádala jsem o informaci, kdy k tomuto pro Karvinsko zcela zásadnímu rozhodnutí dojde,“ uvádí krajská zastupitelka Zuzana Klusová, která se problematice dlouhodobě věnuje.
Utlumované doly OKD stát převádí pod podnik DIAMO, který spadá pod ministerstvo průmyslu. OKD ale nadále bude patřit pod PRISKO, které řídí ministerstvo financí. „Tato dvojkolejnost řízení utlumované a neutlumené části může vést v budoucnu ke zmatkům a nekoncepčnosti. Zaměstnanci OKD žijí v neustálé nejistotě, co je tedy čeká. Zatím se mluví o tom, že na začátku roku 2021 přijdou o práci dva tisíce lidí. Je nezbytné, abychom věděli, zda příští rok skončí další tisíce lidí nebo ne,“ vysvětluje Zuzana Klusová.
Nejistota ale netrápí jen zaměstnance OKD. Také obyvatelé městské části Karviná-Staré Město napjatě očekávají změnu územního plánu, která by jim definitivně umožnila plně využívat své nemovitosti a stavět tam, kde byla plánovaná těžba. Dnes už je totiž jisté, že Důl ČSA skončí a těžit se nebude. „Ministerstva jsem se zeptala, kdy bude oficiálně zrušen dobývací prostor, nebo alespoň změněna úroveň ochrany ložiska tak, aby místní obyvatelé neměli dále omezena svá práva. Na zasedání zastupitelstva města Karviné mi primátor odpověděl, že zastupitelstvo může v tomto smyslu změnit územní plán, až obdrží oficiální rozhodnutí. Kdo a kdy tedy toto rozhodnutí vydá? Liknavost vlády může blokovat další rozvoj malebné městské části, kde po těžařem vykoupených a zdemolovaných domech zůstaly hodnotné, ale nevyužité stavební parcely v majetku OKD,“ dodává Klusová.
Mnoho otazníků zůstává také nad tím, jak budou probíhat sanace, rekultivace a likvidace důlních děl. Některé z nich by bylo možno využít v energetice nebo by mohly být zachovány jako industriální památky a pomoci rozvoji cestovního ruchu na Karvinsku. „Zeptala jsem se ministerstva také na to, zda budou do rozhodování o budoucnosti pohornické krajiny zapojeny také samosprávy, představitelé kraje, odborníci a občané? Vzhledem k tomu, že například Důl Lazy, ale i Doly Darkov či ČSA mohou být využity do budoucna jako hodnotné industriální památky, bylo by chybou začít s jejich likvidací. Například hornický region Krušnohoří byl loni zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. I naše pohornická krajina může skrývat velký potenciál,“ uzavírá Zuzana Klusová.
(ab)
