Převlečená velryba nebo říční kůň? V obou případech je řeč o hroších. Dnes mají tato majestátní zvířata svůj den a připomíná si ho rovněž ostravská zoologická zahrada, která hrochy chová více než 50 let, 15 let řídí jejich chov v Evropě a hroch je i jejím erbovním zvířetem.
Hroši v přírodě
V současné době se ve volné přírodě vyskytují dva zástupci čeledi hrochovití – hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) a hrošík liberijský (Choeropsis liberiensis). Oba se vyskytují na africkém kontinentu a oba patří k ohroženým druhům. Hroch obojživelný je na Červeném seznamu IUCN veden v kategorii „zranitelný“ (Vulnerable), hrošík liberijský „ohrožený“ (Endangered). Vyhynulí zástupci čeledi obývali například i Madagaskar. Jedním z nich je Hippopotamus madagascariensis, jehož kosterní reliéf je k vidění v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava v blízkosti expozice Ráj lemurů.
Hroch je převlečená velryba?
Hroši patří do řádu kytokopytníci (Cetartiodactyla), který vznikl sloučením řádů kytovci (Cetacea) a sudokopytníci (Cetartiodactyla), a to na základě molekulárních studií. Nejvíc ze všech sudokopytníků jsou příbuzní kytovcům právě hroši.
Hroch obojživelný – říční kůň?
Vědecký název Hippopotamus pochází z řečtiny a znamená „říční kůň“. Voda je prostředí, ve kterém hroši tráví až 18 hodin denně. Ve vodě dochází také k páření. Samice ve vodě rodí a dokonce kojí mládě. Pobyt ve vodě hrochům usnadňuje řada anatomických a fyziologických znaků. Na horní části hlavy v jedné rovině jsou umístěny uzavíratelné nosní otvory, malé oči a pohyblivé ušní boltce se schopností uzavřít ušní otvory. Hladká a téměř holá kůže obsahuje velké množství žláz vylučujících slizovitý sekret hnědavě červené barvy s antiseptickými účinky.
Hroši v Zoo Ostrava
Chov hrochů v ostravské zoo začal v roce 1967 dovozem šestileté samice, která v Ostravě žila až do své smrti v roce 2009. Druhým hrochem byl v roce 1968 přivezený samec (*1967), který žil v zoo dlouhých 50 let. Uhynul na konci roku 2018. Třetím hrochem přivezeným do Ostravy byla až v roce 2016 mladá samice z anglické Zoo Whipsnade. Zatím posledním hrochem dovezeným do ostravské zoo byl samec ze Zoo Antverpy, který byl dovezen v říjnu 2019 a utvořil pár s mladou samicí.
Naopak, několikanásobně více hrochů bylo ze Zoo Ostrava odvezeno. Jednalo se o úspěšně odchovaná mláďata. Celkem se do dnešního dne narodilo v zoo 33 hrochů, z nichž 19 se podařilo odchovat. Tím se ostravská zoologická zahrada stala nejúspěšnějším chovatelem v České republice. První mládě hrocha se v Ostravě narodilo 30. ledna 1972. Byla to samička a stala se vůbec prvním hroším mládětem v celém tehdejším Československu. Zatím posledním mládětem je samička narozená 24. července 2020.
Další významné mezníky chovu hrochů v Zoo Ostrava:
– Od roku 2005 je hroch erbovním zvířetem Zoo Ostrava.
– V roce 2006 byla Zoo Ostrava pověřena Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií vést a vydávat Evropskou plemennou knihu hrochů obojživelných. O přesunu většiny hrochů mezi zoologickými zahradami v Evropě se tak rozhoduje v Ostravě.
– V roce 2011 byl otevřen pavilon Tanganika – zrekonstruovaný původní pavilon hrochů z roku 1975.
Současnou hroší rodinu v Zoo Ostrava zachycuje video.
Věda a výzkum hrochů
V roce 2015 byl vědecký pracovník Zoo Ostrava Jan Pluháček, který vede Evropskou plemennou knihu pro hrochy, jmenován co-chairem Hippo Specialist Group IUCN SSC (druhým předsedou Skupiny odborníků pro hrochy v rámci Komise pro přežití druhů IUCN). Ve střední Evropě je zoo v Ostravě jediná, která řídí něco tak významného, jako je celosvětová skupina odborníků pro hrochy pod IUCN. V roce 2019 se v Monrovii (hlavní město Libérie) konal druhý workshop na záchranu hrošíka liberijského, na němž se sešlo 60 odborníků z více než deseti států. Jako jediný host z kontinentální Evropy byl pozván Jan Pluháček, který představil práci IUCN SSC Hippo Specialist Group.
Fotostřípky z historie chovu hrochů v Ostravě:
– V letech 1967 až 1974 obývali hroši starou a nevyhovující část původního pavilonu slonů (FOTO 01, archiv Zoo Ostrava).
– Uvnitř pavilonu hrochů i ve venkovním výběhu (bez přítomnosti hrochů) probíhaly první ročníky vědomostních soutěží – dříve než byl postaven výukový pavilon, tj. v 70. letech 20. století (FOTO 02, archiv Zoo Ostrava)
– Demolice před přestavbou na pavilon Tanganika (FOTO 03, autor Rudolf Mikulský)
– Výstavba pavilonu Tanganika – manipulace se střešním obloukem (FOTO 04, archiv Zoo Ostrava)
– Porovnání vnitřku pavilonu rok 2012 x rok 1975 (FOTO 05, archiv Zoo Ostrava)
– Samice s prvním ostravským mládětem hrocha, rok 1972 (FOTO 6)
– Přizpůsobení hrocha obojživelného vodnímu prostředí (FOTO 7, autor Pluháček Jan)
Test o hroších
Zájemci si mohou prověřit své znalosti o hroších prostřednictvím kvízu.
(ab)
