Zoologická zahrada a botanický park Ostrava nezahálí ani v teplých letních dnech a vydává rovnou tři evropské plemenné knihy najednou. Světlo světa spatřilo 15. vydání Evropské plemenné knihy hrocha obojživelného, 10. vydání Evropské plemenné knihy wapiti sibiřského a 3. vydání Evropské plemenné knihy jelena barasingy.
Plemennými knihami je pravidelně sledován vývoj populací chovaných v zoologických zahradách, díky čemuž o ně lze vhodně pečovat. „Protože každá plemenná kniha obsahuje kromě aktualizovaného přehledu jednotlivých chovů i řadu genetických či populačních analýz daného druhu, můžeme snáze vyhodnocovat životaschopnost populace a lépe naplánovat i případné změny ve složení chovů,“ osvětluje vědecký pracovník zoo Jan Pluháček. Ostravská zoo koordinuje mezinárodní chovy hned pěti druhů. „Na celosvětové úrovni koordinujeme populaci siky vietnamského, zatímco na té evropské populaci hrocha obojživelného, jelena barasingy, šimpanze a wapiti sibiřského. Součástí této práce je i sestavování plemenných knih. V těchto dnech tedy vydáváme tři evropské plemenné knihy,“ doplňuje Pluháček.
Jak si vede populace hrochů, wapiti a barasing v Evropě?
„V případě hrochů je populace dlouhodobě stabilní. K 31. 12. 2020 bylo v 83 zoologických zahradách patřících do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) chováno 234 hrochů. U hrochů se ale potýkáme s dvěma problémy – naplněnými kapacitami a navíc i s nižším zájmem o tato zvířata ze strany zoologických zahrad. Populace by rovněž potřebovala omladit novými přírůstky, ale protože v zahradách pro ně nejsou volná místa, musí zůstat reprodukce bohužel omezená. Populace tohoto druhu tak nemá možnost se vyvíjet přirozeně. Podobná situace je také u populace wapiti sibiřského v Evropě. I jeho populace (co do počtu zvířat) spíše stagnuje. K 31. 12. 2020 čítala populace 58 jedinců v 13 chovatelských institucí. V loňském roce jsme se dokonce setkali s vůbec nejnižší porodností v historii vedení plemenné knihy wapiti, což samozřejmě přímo ovlivňuje i životaschopnost populace. Pravidelná reprodukce je pro zachování plodnosti u laní wapiti sibiřského naprosto stěžejní podobně jako u řady dalších kopytníků. Došlo však k řadě důležitých přesunů, a proto očekáváme výrazné zlepšení situace v letošním roce. Evropskou plemennou knihu vzácného indického jelena barasingy vydáváme teprve třetím rokem. Jelen barasinga je méně často chovaným druhem. Třináct zoologických zahrad v loňském roce chovalo celkem 190 jedinců. Jaké jsou tedy vyhlídky? U všech zmíněných druhů by situaci mírně ulehčili noví chovatelé a simulace přirozených podmínek, tedy nechat zvířata fyziologicky se množit a následně populaci regulovat, čímž by mohla být zachována přirozená reprodukce,“ vysvětluje vědecký pracovník.
Aktivní přístup Zoo Ostrava
Naše zoologická zahrada k těmto problémům nezůstává chladná a situaci aktivně řeší. Vydáním soupisu zvířat v podobě plemenné knihy totiž naše práce v tomto směru nekončí. Vydáváme i závazná doporučení k přesunům mezi všemi evropskými zoo chovajícími tyto druhy. Mimoto aktivně přijímáme nové chovatele, kteří se k programu EEP připojují se stále větším zájmem. Je to proto, že stále více evropských zoo chápe, že jedině společně jsme schopni populace často vzácných zvířat udržet a rozvíjet. Tito noví zájemci pochází zatím výhradně z ostatních zemí Evropy. Nicméně doufáme, že se v budoucnu pro dané druhy podaří najít nové chovatele i v České republice.
Kolik hrochů, wapiti a barasing teď můžeme vidět v Zoo Ostrava?
V tuto chvíli ostravská zoo chová pár hrochů s téměř ročním mládětem. Ve výběhu wapiti sibiřského můžete nyní pozorovat pět letošních kolouchů. Stádo celkově čítá 14 jedinců. Stádo barasing, které je v ČR k vidění pouze v Ostravě, se letos rozrostlo o prvního koloucha. Zatím jej tvoří devět členů, ale v blízké době očekáváme další přírůstky. Tak neváhejte a přijďte se na ně podívat!
(ab)
