Kalendárium historických událostí města Ostravy od 11. dubna do 17. dubna.
11. dubna 1915
Vzhledem k tíživé zásobovací situaci v době 1. světové války byly 11. dubna 1915 zavedeny státní chlebové a moučné lístky a prodej chleba, mouky a moučných výrobků byl od tohoto data vázán tímto lístkovým systémem. Dosavadní chlebové a moučné lístky, vydávané městem Moravská Ostrava, pozbyly platnosti. Za účelem zjištění, kdo má na tyto lístky nárok, byla provedena soupisová akce, přičemž každý přednosta domácnosti musel uvést počet osob v domácnosti, včetně podnájemníků. Zároveň bylo ve městě zřízeno pět chlebových okresů, pro každý chlebová komise a vydán městský potravní řád. Tři z pěti chlebových komisí obsadily pro své úřadování tělocvičny obecných škol.
11. dubna 2008
Jedna z nejtragičtějších dopravních nehod v historii Ostravy se odehrála 11. dubna 2008 na tramvajové lince č. 5 z Ostravy-Poruby do Kyjovic. Mezi stanicemi Poruba-koupaliště a Vřesina se srazily před 18. hodinou čelně dvě tramvaje plně obsazené cestujícími. Střet si vyžádal životy tří cestujících, 11 dalších utrpělo těžkou újmu na zdraví, 29 cestujících bylo zraněno středně těžce a 22 utrpělo poranění lehká. Hmotná škoda byla vyčíslena na nejméně 2,5 mil. Kč. Na místo se dostavili hasičské sbory a záchranáři, kteří do nočních hodin vyprošťovali zraněné z tramvaje. Bezprostřední příčinou nehody bylo, že řidič kloubové tramvaje ve směru od Zátiší nevyčkal ve výhybně Vřesina příjezdu zpožděné soupravy ve směru z Vřesinské. Po nehodě byl po dobu deseti dní na trati přerušen provoz. Obnoven byl 21. dubna 2008 za nových provizorních bezpečnostních opatření.
12. dubna 1951
Dne 12. dubna 1951 byl v Ostravské věznici popraven Václav Fryč, strážmistr Sboru národní bezpečnosti narozený 3. září 1923 ve Vyškově. Po osvobození v roce 1945 pracoval u Sboru národní bezpečnosti v Opavě. Po únorovém převratu v roce 1948 byl krátce postaven mimo službu. Ve svém okolí začal organizovat malou rezistentní skupinu. V červnu 1949 byl jedním ze členů této skupiny přizván k neoficiálnímu výslechu Antonína Šimčáka, kterého jako „partyzána“ ukrývala skupina osob, jež po čase pojala podezření, že se jedná o provokatéra. Na schůzce dotyčný muž přiznal, že si partyzánskou legendu vymyslel, a podle pozdějších výpovědí to měl být právě Fryč, který přítomné přesvědčil, že provokatér má být zneškodněn, a sám se také exekuce ujal. V listopadu 1949 byl strážmistr Fryč zatčen v souvislosti s jiným případem. Když se v lednu 1950 tělo mrtvého Šimčáka našlo, došlo k rozsáhlému zatýkání. Z vyšetřování také vyplynulo, že se Šimčák před smrtí oprávněně bránil nařčení, že by byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Osoby zapletené do tohoto případu a další, které měly s Fryčem i jen vzdálené kontakty, byly obviněny a souzeny ve dvou procesech. První se konal v Opavě 12.–16. prosince 1950, druhý v Ostravě v únoru 1951. Fryč byl odsouzen k trestu smrti a 12. dubna 1951 popraven. Rehabilitace Václava Fryče v roce 1990 byla jen částečná, netýkala se zločinu vraždy. Toto rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší soud ČR v roce 1999.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
