Stý ligový zápas v dresu Baníku stylově ozdobil nulou. Gólman Petr Vašek i svůj jubilejní duel proti Táborsku korunoval výborným výkonem. „Ne, že bych tu stovku nějak prožíval, ale člověk si uvědomí, že už není nejmladší,“ řekl osmatřicetiletý brankář, který se poprvé na Bazalech objevil už v lednu 2005. Jak na roky strávené v Baníku vzpomíná?
První zápas za Baník
Pamatuju si dobře, že to bylo v březnu 2005 Blšanech, vyhráli jsme 2:0 a já byl hodně nervozní. Šel jsem do brány místo zraněného Martina Rašky, který se zranil v prvním jarním kole v Českých Budějovicích. Ale na průběh si moc nepamatuju.
Nejpamátnější ligový zápas za Baník
Jeden se asi vybrat nedá. Já nejvíce vzpomínám na sezonu 2007/08. Vzpomínám si hlavně na závěr ligy. Nejprve jsme v předposledním kole vyhráli na Spartě 2:1 a připravili tím Spartu vlastně o titul. A pak přišlo poslední kolo doma proti Bohemce. Plný dům, my hráli o pohár, oni museli vyhrát, aby se zachránili. Byl to infarktový zápas. Zvládli jsme to 2:0, ale vím, že jsem si tenkrát docela zachytal a Bohemka na Bazalech zahrála fakt dobře. Mohlo to klidně dopadnout i jinak. My jsme slavili Evropu, oni byli smutní ze sestupu. Ale vzpomínám, že jim tenkrát za výkon tleskaly i Bazaly.
Nejpamátnější neligový zápas za Baník
Evropská liga proti Spartaku, to bylo pro mě největší zklamání kariéry. Jednoznačně jsme měli na to, abychom přes Spartak prošli do skupinové fáze. Hlavně ten venkovní zápas nás všechny mrzel asi dlouho. Nevybavuju si, že by někdy přede mnou mužstvo podalo tak heroický výkon. Skončilo to 1:1, potřebovali jsme druhý gól na postup a trefili jsme třikrát tyčku. Ještě v poslední minutě ty šance… To mě mrzí dodnes.
O vážných zdravotních problémech v zimě 2007
Dělali jsme v zimní přípravě zátěžové testy za trenéra Karla Večeři a tam se zjistilo, že trpím arytmií srdce. Trvalo mi chvíli, než jsem si vlastně uvědomil, o jak závažný problém se jedná. Nepřipouštěl jsem si, že by to mohlo být něco vážného. Dostal jsem od doktorů zákaz chytat zápasy, jedině přes podepsání reversu. Ale do toho jsem nešel. Pak jsem podstoupil operaci, dopadlo to dobře a jsem zdravý, klepu na dřevo. Musím ještě zpětně poděkovat celému mužstvu, jak mě tehdy podrželo. Odjel jsem s mančaftem na soustředění do Turecka, ale tím jsem se vyloženě protrápil. Jaro a celá další sezona pak vyšly skvěle.
(nm) text a foto: FC Baník Ostrava
