Kalendárium historických událostí města Ostravy od 23. května do 29. května.
24. 5. 1823
Právě tehdy je datován rozpočet na opravu Dolní (Kostelní) brány a věže, nacházející se v blízkosti kostela sv. Václava, která byla součástí moravskoostravských městských hradeb. Rozpočet sestavil zednický mistr Jan Michna a nárokoval si náklady na odstranění renesančního cimbuří, opravu klenby v bráně a zahlazení trhlin v kamenném zdivu. K provedení oprav požadoval 20 dnů zednické práce, 27 dnů práce nádeníka a 20 dnů pěší roboty. Celkové finanční náklady vyčíslil na 41 zlatých a 48 krejcarů. Zda k této opravě město přistoupilo, nemáme důkazy. Jisté však je, že o pár let později v roce 1830 došlo ke snesení této brány, stejně jako Horní (Vítkovské) brány stojící poblíž dnešního hotelu Imperial a Přívozské brány v místech, kde vychází Přívozská ulice z Jiráskova náměstí.
25. 5. 1996
Toho dne oštěpař Jan Železný, jako člen SSK Vítkovice, překonal na sportovním mítinku v Jeně v Německu výkonem 98,48 m v hodu oštěpem svůj vlastní světový rekord. Tento rekord nebyl do dnešního dne nikým překonán. K jeho největším sportovním úspěchům patří získání tří zlatých medailí (1992, 1996, 2000) a jedné stříbrné medaile z Olympijských her (1988), a dále je také je trojnásobným mistrem světa (1993, 1995, 2001). Po skončení sportovní kariéry v roce 2006 zaznamenal úspěchy i jako trenér českých oštěpařů. V současné době působí jako sportovní ředitel mezinárodního atletického mítinku Zlatá tretra, který se koná každoročně v Ostravě.
27. 5. 1936
V tento den na letišti v Hrabůvce přistálo v 10.20 hod. první letadlo a jednalo se o dvouplošník Baťa. Oficiálně bylo letiště založeno 21. března 1936 díky úsilí Ostravského aeroklubu a podpory majitelů továren, firem a zastupitelů města v čele se starostou Moravské Ostravy Josefem Chalupníkem. Ještě téhož roku žádal Ostravský aeroklub o rozšíření letiště k silnici Moravská Ostrava – Příbor a o stavbu hangáru. Vše bylo realizováno do konce roku 1938. Plocha letiště činila 48 ha s přistávacím pásem 1 000 x 150 m. Letiště bylo využíváno i k vnitrostátní letecké dopravě Československých aerolinií. Svému účelu sloužilo do roku 1959. Dnes jej připomínají např. ulice U Letiště, Startovní, Aviatiků, restaurace Dakota na Plzeňské ulici nebo jeden z hangárů nacházející se na Dubině, poblíž ulice Václava Jiříkovského.
(ab)
