Kalendárium historických událostí města Ostravy od 30. května do 5. června.
2. červen 1598
Dne 2. 6. 1598 zemřel olomoucký biskup Stanislav Pavlovský, pocházející z polského šlechtického rodu ze Slezska (zvolen biskupem byl v roce 1579). Snažil se o prosazení reformace na panství olomouckých biskupů, do něhož náležela Ostrava, i na ostatním území Moravy. Podporoval činnost jezuitů a usiloval o zlepšení kázně kněží. Nehodné a odpadlé kněze často věznil na hukvaldském hradě. V protireformačním úsilí zasahoval i proti obyvatelům vesnic a měst. V roce 1587 měl hukvaldský hejtman na jeho rozkaz pobrat ostravským měšťanům kacířské knihy a spálit je. Biskupova náboženská horlivost byla v rovnováze s jeho péčí o prosperitu svých panství. Pokud jde o Ostravu, v politické koncepci Stanislava Pavlovského zaujímala důležité místo jako brána do slezských knížectví a do Polska. Biskup město podporoval ekonomicky a staral se i o zvýšení jeho společenské prestiže. Od roku 1584 se Ostrava stala odvolací soudní instancí pro všechna města hukvaldského panství.
4. červen 1930
V tento den se narodil prof. Ing. Jiří Matouš, DrSc., profesor oboru důlní měřičství (zemřel 9. 4. 1995). Hornickou fakultu VŠB v Ostravě absolvoval v roce 1953. V letech 1959–1964 působil jako vedoucí důlní měřič a geolog na Dolu Trojice a Dolu Petr Bezruč v Ostravě. Poté přešel na Hornicko-geologickou fakultu VŠB v Ostravě, která se stala jeho celoživotním pracovištěm. Oblastí jeho vědeckého zájmu byly vlivy poddolování. Spolupracoval s hornickými revíry a zpracoval desítky odborných analýz. Mimořádný význam měla jeho činnost v mezinárodní organizaci ISM (International Society for Mine Surveying), kde od roku 1993 zastával funkci prezidenta. Byl také dlouholetým předsedou Československé vědecko-technické společnosti pro důlní měřičství a geologii. V roce 1995 mu byla udělena im memoria medaile Georgia Agricoly za celoživotní pedagogickou a vědeckou práci v oboru důlní měřičství a zásluhy o rozvoj VŠB-TU Ostrava.
5. červen 1945
Právě tehdy dorazil do Ostravy první vlak o dvaceti vagónech potravinové pomoci UNRA. Další vlaky následovaly. Zásilky obsahovaly hlavně masové konzervy, sádlo, mouku, kondenzované mléko, cukr, léky a jiné potřebné věci. Jen díky této potravinové pomoci se dařilo zvládnout katastrofální zásobovací situaci. Moravská Ostrava totiž po osvobození zůstala téměř bez potravin a také zázemí Ostravska bylo ustupující německou armádou a osvobozující Rudou armádou vydrancováno tak, že dokonce i obce ze zemědělského území Hlučínska, Bílovecka a Těšínska se obracely na národní výbor v Moravské Ostravě o pomoc. Situaci navíc komplikovala nutnost zajistit potraviny pro asi 130 tisíc repatriantů z Polska, kteří se přes Moravskou Ostravu vraceli do svých domovů.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
