Kalendárium historických událostí města Ostravy od 27. června do 3. července.
27. 6. 1892
Potřebu výstavby reprezentativního centra českého společenského života v Ostravě si dobře uvědomoval spolek Občanská beseda, který roku 1891 rozhodl o výstavbě Národního domu, dnešního divadla J. Myrona. I přes odpor místních německých elit se podařilo 27. 6. 1892 provést slavnostní výkop za hojné účasti veřejnosti a představitelů českého národního hnutí. Na samotné výstavbě se fyzicky nebo finančně podílelo mnoho dobrovolníků nejen z Moravské Ostravy. Slavnostní otevření pak proběhlo ve dnech 16. a 17. června 1894. Národní dům v Ostravě byl posléze střediskem národního, kulturního a společenského života českého obyvatelstva v Moravské Ostravě a širokém okolí.
28. 6. 1976
Po zisku prvního československého ligového titulu dostali fotbalisté Baníku Ostrava možnost sehrát přátelské utkání s národním týmem Brazílie. Jihoamerický tým se připravoval na olympijský fotbalový turnaj v kanadském Montrealu a 28. června 1976 přilákal podle dobových odhadů do ochozů slezskoostravských Bazalů až 35 tisíc fanoušků, tedy vůbec nejvyšší návštěvu v jejich historii. Zápas skončil výhrou ostravských fotbalistů 1:0, když v 76. minutě rozhodl z penalty útočník Petr Slaný. Zatímco brazilský výběr následně skončil na olympijských hrách čtvrtý, ostravský Baník na úspěch navázal na evropské klubové scéně (např. výhrou nad Bayernem Mnichov).
30. 6. 1943
Tohoto dne byl z Ostravy vypraven již pátý transport Židů do Terezína, jenž deportoval převážně starší židovské obyvatelstvo z místního starobince. Sedmi velkými transporty mezi lety 1942–1945 byli ostravští Židé přemístěni ze sběrného střediska v Habrmannově škole na Koperníkově ulici v Přívoze do Terezína a odtud do vyhlazovacích táborů na východě. Ze 72 deportovaných Židů zemřela v samotném Terezíně a dalších koncentračních táborech jejich značná část. Hromadné transporty ostravských Židů přitom nebyly vypravovány bez obtíží a řada obyvatel raději zvolila dobrovolnou smrt. Během nacistické okupace zemřelo přibližně osm tisíc Židů z Ostravska, jen menší počet z nich se pak vrátil do města.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
