V letošním roce je tomu s největší pravděpodobností 90 let, kdy se na pultech knihkupectví Adolfa Perouta v Moravské Ostravě objevil první podrobný orientační plán tzv. Velké Ostravy, velkoměsta, vzniklého v roce 1924 spojením Moravské Ostravy s Přívozem, Mariánskými Horami, Novou Vsí, Vítkovicemi, Zábřehem a Hrabůvkou. Právě orientace byla totiž pro jeho obyvatele dosud značným problémem. Každá ze sloučených obcí měla své vlastní uliční názvosloví, které bylo ponecháno v platnosti. Ve Velké Ostravě tak např. existovalo vedle sebe několik ulic Bezručových, Smetanových, Palackého, Havlíčkových, ale i Nemocničních, Hřbitovních, Továrních atp. Je pochopitelné, že tehdejší poštovní doručovatelé měli v takové situaci co dělat; ovšem i prostý občan mohl při hledání kýžené adresy skončit v úplně jiné městské čtvrti. Teprve v letech 1931–1932 proběhlo rozsáhlé přejmenování ulic, které tyto duplicity odstranilo, a nový orientační plán se stal pomůckou doslova nezbytnou.
Iniciátorem a vydavatelem plánu byl Adolf Perout (* 01. 01. 1887 Šebrov-Kateřinice, okr. Blansko – † 31. 03. 1959 Ostrava), majitel vyhlášeného knihkupectví, antikvariátu a obchodu s hudebninami na Zámecké ulici v Moravské Ostravě, které zde provozoval již od roku 1912. Právě po něm se plán dodnes neoficiálně označuje jako „Peroutův.“
Naopak samotný autor a kreslič mapy, byť byl ve své době vysoce hodnocen jako zdatný kartograf a matematik, je dnes osobou prakticky neznámou; Ing. Leopold Kohut (*10. 11. 1886 Slezská Ostrava – † 21. 10. 1952 tamtéž), pracoval od roku 1924 jako městský úředník ve službách Regulačního sboru ostravského, organizace, mající za úkol urbanisticky sjednotit budoucí zástavbu jak na území Velké Ostravy, tak i osmi dalších sousedních slezských obcí, které dnes rovněž patří k Ostravě. Jako zajímavost lze uvést, že se podílel patrně jak na přípravě podkladů k přejmenování ulic ve 30. letech 20. století, ale později i na dalším velkém přejmenování, které následovalo po roce 1945.
Plán, oficiálně nazvaný „Moravská Ostrava. Přehledný plán města i spojených obcí a nejbližšího okolí“ byl vyhotoven v měřítku 1:10 000 o rozměrech 64×93 cm a primárně pokrýval území sedmi výše zmíněných sloučených obcí. Autor v něm však zachytil i okrajové části Hrušova, Muglinova, Slezské Ostravy, Kunčiček a Kunčic. Práce v regulačním sboru byla nejen zárukou skvělé znalosti ostravského terénu, ale vděčíme jí i za určitou zvláštnost. Ing. Kohut do plánu totiž zakreslil nejen stávající situaci, ale i návrh budoucí zástavby na území města, která měla ostravské obce, dosud oddělené rozlehlými nezastavěnými pozemky, integrovat v jeden celek.
Kromě toho plán obsahoval obrovské množství dalších podrobností; mimo jiné barevně rozlišoval využití všech volných i zastavěných ploch, popisoval detailně veřejné budovy i veškeré průmyslové objekty. Zachytil síť důlních vleček, báňských drah i místní tramvajové dopravy (včetně rozlišení zastávek na stálé a na znamení). A – což bylo primárním účelem – přinášel samozřejmě nové názvy ulic.
Nedílnou součástí plánu se proto stala i útlá knížečka, obsahující seznamy všech aktuálních ulic, ulic přejmenovaných i nově pojmenovaných, doplněná stručným adresářem úřadů, institucí, obchodů a živností, včetně komerční inzerce.
Plán je v současnosti uložen v několika původních exemplářích v Archivu města Ostravy. Dostupný je však zájemcům i elektronicky v digitální badatelně na adrese https://badatelna.ostrava.cz/vademecum/permalink?xid=248F8FC3A31711E9B75D000C29D8B843&scan=a2ec7517cceb403d8931048f76a69f22.
(ab)
