Kalendárium historických událostí města Ostravy od 16. ledna do 22. ledna.
17. ledna 1923
Je datována zpráva Policejního ředitelství v Moravské Ostravě o rodinných, majetkových a výdělkových poměrech spisovatele a redaktora Františka Sokola Tůmy (*2. 5. 1855 Benešov, † 31. 12. 1925 Ostrava). V období rakouské monarchie žil Sokol Tůma skromně většinou z podpor mecenášů a od roku 1910 z gáže tajemníka spolku báňských úředníků a redaktora časopisu Horník. Ani příjmy z prodeje vydaných knih nebyly valné, neboť proti očekávání nešly na odbyt. Jistý obnos vyplácelo zdejší české divadlo a brněnské národní divadlo za každé představení, to však činilo jen 6 procent, resp. 10 procent z hrubého příjmu. Policejní úředník sestavující zprávu dále konstatoval, že vydání Sokola Tůmy jsou značné, neboť často jezdí na různé národní slavnosti a bezplatně přednáší a referuje na schůzích rozličných spolků, nadto „Jest povahou samotář a dobrého měkkého srdce, který nikomu neodepře podpory a jenž většinu svých příjmů rozdá na dobročinné účely.“
19. ledna 1923
Ve Vídni zemřel gymnaziální profesor, muzejní pracovník Rudolf Prisching (narodil se 26. března 1872 ve Vídni). V červnu 1899 byl přijat jako učitel němčiny, latiny a řečtiny na německé gymnázium v Moravské Ostravě, kde strávil následujících dvacet let. Záhy po svém příchodu se zapojil do místních aktivit směřujících k založení průmyslového a živnostenského muzea. Za podpory starosty města Gustava Fiedlera bylo ustaveno Kuratorium Uměleckoprůmyslového muzea Ostravsko-karvinského revíru (1904) a Prisching začal shromažďovat muzeální sbírky. Muzeum bylo oficiálně otevřeno v lednu 1910 a Prisching se stal jeho prvním správcem. V této funkci pokračoval v usilovné akviziční činnosti, ale věnoval se též propagaci muzea, připravil řadu expozic a pořádal populárně osvětové přednášky. Jednání o stavbě nové budovy pro muzeum zmařilo vypuknutí I. světové války. Správcem muzea zůstal až do roku 1921.
21. ledna 1913
Propukly nacionální vášně v boji o školy v Rychvaldě a v Polské Ostravě provázené školními stávkami. Češi žádali za jednu polskou školu v Polské Ostravě dvě české školy v Rychvaldě, Poláci v Polské Ostravě chtěli dosáhnout převzetí polské školy do obecní správy. Školský zápas česko-polský před první světovou válkou upoutal zájem celé širší veřejnosti v Předlitavsku. Vynořily se diskuse o otázce soužití obou slovanských národů, neboť se tak narušil soulad ve společném postupu proti germanizaci. Toho dovedli Němci obratně využít.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
