Petřkovická venuše přijela do Ostravy

Její stáří je odhadováno na 23 tisíc let a někteří o ní mluví jako o nejstarší občance Ostravy. Originál Petřkovické venuše, paleolitické kamenné plastiky, se vrátil 6. června na pár dnů domů. Krátce po poledni ji přivezla do Ostravského muzea jeho ředitelka Jiřina Kábrtová, aby ji za účasti primátora Tomáše Macury instalovala v rámci výstavy Ostrava nevídaná. K vidění bude do neděle 11. června do 17. hodin.

obrázek_2

Petřkovickou nebo také Landeckou venuši objevil 14. července 1953 archeolog Bohuslav Klíma na lokalitě z období kultury mladšího gravettienu na Landeku. Jde o 4,6 cm vysoké bezhlavé torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele neboli hematitu. Nalezena byla pod mamutí stoličkou v místě pradávného sídliště lovců mamutů. V její blízkosti bylo nalezeno mnoho kamenných artefaktů a kosterních úlomků. Výjimečná je např. tím, že absence hlavy byl zřejmě autorův záměr nebo že na rozdíl od jiných „kyprých“ pravěkých venuší znázorňuje štíhlou ženu. Spolu s hliněnou soškou Věstonické venuše patří mezi zcela unikátní příklady pravěkého umění.

Ačkoliv jde o nejvýznamnější pravěkou památku Ostravy, je Petřkovická venuše trvale umístěna v trezorovém depozitáři v Dolních Věstonicích Archeologického ústavu AV ČR v Brně. Ostravané ji mohli vidět v letech 2002, 2009, 2011 a naposledy v říjnu 2013. Tentokrát je Petřkovická venuše vystavována spolu se svou „škaredší sestřičkou“, čili méně propracovanou figurkou podobného tvaru, která byla nalezena ve stejné době a stejným týmem a která je označována jako druhá Petřkovická venuše. Je rovněž z krevelu a je uložena v Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Veřejnosti je prezentována vůbec poprvé.

Jak zdůraznila ředitelka Kábrtová, obě venuše jsou součástí jedné velké sbírky, která je vědecky neskutečně cenná. „U obou sošek lze říct, že mají nevyčíslitelnou historickou a vědeckou hodnotu. Jde de facto o vůbec první projevy výtvarného umění na našem území,“ uvedla Jiřina Kábrtová. Petřkovická venuše přicestovala do Ostravy v původní krabičce z roku 1953. Vystavena je v trezorové vitríně ve 3. patře.

(nm) text a foto Ostrava.cz