Peace, Beer, Love & No TV, tedy Mír, Pivo, Láska a Bez TV. To je motto bezesporu největší atrakce ostravského panelákového sídliště VI. obvodu v Porubě, kterou je Kurnik Šopa Hospoda. Stylový podnik, kde se doporučuje předem domluvit rezervaci, otevřeli Jiří Bajgar s Petrem Kmetíkem. V rozhovoru pro náš magazín měl slovo první obou z provozovatelů a zmínil, že stejnou atmosféru má i jejich „filiálka“ ve staré zástavbě na rozhraní Moravské Ostravy a Přívozu.
Úvodem, představíte sebe a váš vztah k našemu městu?
My jsme s parťákem Patrioti s velkým P. v Ostrave jsme se narodili, vyrůstali, cucali „černé” rampouchy, řádili v tančírnách, skákali v „rokačach“, pařili na Stodolní co to dalo, scházeli se s holkami Pod hodinami v centru u Elektry, makali v ostravských hospodách a obsluhovali v místních restauracích. Ostravu proto milujeme a chceme tu žít do konce.
A teď už pojďme na podnikání, proč právě pohostinství?
Oba jsme vystudovali gastronomii a po škole zůstali tomuto oboru věrní bez výjimek. Navíc, milujeme pivo od dorostu. Prakticky pro nás jiná práce než gastronomie není ani možná …
Kdy jste otevírali podnik a jaká byla tenkrát konkurence?
Kurnik Šopa Hospodu jsme otevřeli v roce 2012. Bylo to v době, kdy jsme prakticky byli na vrcholu zaměstnaneckého poměru, kdy už nevíte kudy dál, a tenhle posun byl jedinou cestou, jak se rozvinout, jak využít své zkušenosti a vypustit přetlak vyhoření z pozice zaměstnance a jeho uniformních povinností. S koncepcí, na které jsme se shodli během jediného večera a jednoznačně, jsme tušili, z konkurence je prakticky nulová. Od začátku jsme například také razili koncept bez televize. A možná docela napomohl i fakt, že nedaleko je kampus Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, jejíž studenti také patří k naší klientele. Ti ze zahraničí pak šíří slávu Kurnik Šopa Hospody takřka po celém světě.
Traduje se, že původně jste mysleli, že jste na Pustkovci?
Je to skutečně tak, snad po třech letech jsme přišli na to, že městská část Pustkovec začíná asi až dvacet metrů před Kurnik Šopa Hospodou. Takže náš první podnik je v Porubě, a to na jejím šestém obvodě.
Vsadili jste na malé pivovary, očekávali jste jejich boom?
V době, kdy jsme se rozhodli otevřít v Pavlouskově ulici 24 vlastní hospodu, již tady řada samozřejmě malých pivovarů fungovala. My začínali mimo jiné takzvaně na tři-kohoutek pivovaru Svijany. Už to bylo pro Ostraváky zvláštní, že je tu hospoda která čepuje tři druhy jiného pivovaru než je Ostravar či Radegast. Když se na to díváme zpětně, bylo to směšné vůči tomu, že dnes jsme již v našich hospodách vyčepovali více než dva a půl tisíce druhů piv!
Byla předem daná koncepce, kterou jste si udělali jméno?
Ano! Rozhodně! Jelikož Péťova maminka žije dlouhodobě s mým taťkou, potkali jsme se v roce 2011 o druhém svátku vánočním právě u nich a Péťa mi řekl: Jirko, pojďme si otevřít svojí hospodu s malými pivovary. A trefil hřebíček na hlavičku! Na druhý den jsme se sešli u něj doma, popili v nadšení tohoto rozhodnutí a ještě u cigarety na balkóně dokonce upekli i na první Péťovou dobrou název. A teď se točí na Pustkovci i v Moravské Ostravě na osmi svižně rotujících pípách piva z malých nebo středních českých, ale i zahraničních pivovarů. Denně je to tedy celkem šestnáct jiných druhů. Snažíme se tak rozšiřovat obzory milovníků tohoto nápoje širokou nabídkou různých pivních stylů, klademe důraz na pivní osvětu, a tak každý narážený sud má vystaven svůj pivní list s veškerými dostupnými informacemi. Zapomínat nesmíme ani na naši nabídku více než sedmdesáti druhů rumů z celého světa.
Expandovali jste z Poruby do Přívozu, budete ještě dále?
Určitě nás v roce 2012 nenapadlo, že za pět let otevřeme i duhou hospodu. Ale cítili jsme, že i centrum Ostravy si zaslouží poznat více pivní kultury. Nakonec jsme našli přívětivý prostor v Myslbekově ulici 13 ve staré hospodě v Moravské Ostravě na hranici s Přívozem, které říkáme z pohledu Poruby jednoduše Šopa v centru. Za těch deset let nás taky oslovilo opravdu nespočet lidí s tím, ať otevřeme pobočku i v jejích částech Ostravy. Dokonce i v jiných městech jako je Havířov, Frýdek-Místek, Opava a dokonce i třeba Praha. Ale to už by bylo na frenšízing, máme zatím pocit, že by se to schylovalo opět k té uniformovanosti, z čehož frenšízing je podstatou, což si vůbec nepřejeme. Takže zatím ne, dále neexpandujeme. Mimochodem koncem léta děláme amatérský běžecký i cyklistický závod mezi oběma Kurnik Šopa Hospodami, přičemž na trase jsou samozřejmě pivní občerstvovací stanice.
Jak je to s rezervacemi, někdy je prý problém najít místo?
Ano, bývá to tak. Víkendy jsou jisté, a přes týden je to bez pravidel. Nejslabší jsou pondělky, ale občas se stane, že v pondělí je totálně plno, více, než třeba středa – což je z našeho pohledu malý pátek – a opačně. Nikdy, za celou dobu naší praxe jsme nepřišli na ten klíč, proč tomu tak je.
A jak se dnes musí otáčet hospodští, aby vůbec přežili?
Pravda, léta zpátky k našemu podnikání nebyly vůbec přívětivá. Razíme teorii – ač je konkurence přibývající – že podstata úspěchu je v kvalitě, poctivosti a porozumění řemesla.
Dokonce jste se stali členy Aliance PIV, co to znamená?
Aliance PIV – tedy Pivně Inteligentních výčepů – je český spolek hospodských z celé naší republiky, kteří točí ve svých hospodách na takzvané čtvrté pípě malé pivovary. Musí dodržovat takzvaný alianční kodex, jenž obsahuje mimo jiné, že každý podnik má svůj zachlazený sklad, stará se řádně o čistotu pivního vedení, uskutečňuje pivní osvětu, patří k pivním nadšencům atd. Důležitý faktor pro vstup a spolupráci s Aliancí P.I.V. je být dobrý. Tento spolek je spolek dobrých hospodských se zájmem o pivo.
V lednu jste měli generálskou návštěvu, objeví se znova?
Je to tak. Tým kandidáta na prezidenta a dnes již zvoleného prezidenta Petra Pavla nás oslovil – mimochodem, jako jediné z Ostravy, čehož si moc ceníme – jestli by se u nás v Kurnik Šopa Hospodě nemohl setkat na neformální schůzce s lidmi. Pokecat u piva, zahrát si šipky a odpovědět na otázky, co lidi zajímají. Nakonec se kolem této akce strhl takový zájem, že hospoda praskala ve švech a venku před ní byly stovky lidí podporující generála Pavla. Musím říct, že ač jsme netušili, co nás bude čekat, vytvořili jsme pro hosty venku zázemí se stanem, vyhříváním, venkovní výčepem a všechno dopadlo na jedničku. Za což jsme od generála Pavla také dostali pochvalu. Samozřejmě, moc nečekáme, že by se něco takového mohlo opakovat, ale budeme na to vzpomínat s velkou radostí.
(nm)
