Nejenže se v březnu probouzí k životu veškerá příroda, ale tentokrát je v dvojím očekávání i ostravská Komorní scéna Aréna. V březnu totiž vypustíme do světa rovnou dvě nové divadelní inscenace. Naší nebývalé plodnosti dopřejeme rozpuku nejprve hezky intimně, totiž v Komůrce, kde se U snědeného krámu společně s Martinem Žemlou oddáme splnění jeho životního snu (nebo spíš noční můry), a dva týdny na to se dotkneme intimity mezi muži a ženami ve větším, a přesto stále Na dotek!
Poctivec ve světě plném sviní / Slušňák ve chlívě
Premiérový „biatlon“ odstartujeme nejprve v malém, protože nás první z březnových premiér čeká v Komůrce. V prostorách divadelního sálu pro 50 diváků, který slouží především jako divadelní zkušebna, připravuje režisér Josef Doležal divadelní adaptaci významného naturalistického románu Ignáta Herrmanna. V čem ovšem tkví síla bezmála půldruhého století starého románu, aby poprvé ožil na divadelních prknech právě v roce 2023? „Je to příběh malého podnikatele, který se rozhodne žít poctivý život ve světě plném sviní. V tom je Herrmannův román přinejmenším stejně tak sdílný právě dnes, jako v době svého vzniku. Ne-li ještě víc,” doplňuje k výběru titulu režisér Doležal.
Hlavním hrdinou románu je důvěřivý a až příliš slušný kupec Martin Žemla, jehož největším snem je mít krám, kam se budou lidé rádi vracet, protože ho povede konečně poctivý kupec. Pořídí tam pravou brazilskou kávu, kterou nikdo nebude ředit cikorkou a dubovou kůrou, jak to do něj celá léta vtloukali v učení. Jeho zákazníci si budou pochvalovat prvotřídní zboží a především majitele, kterého si pro jeho laskavost a noblesu nejen oblíbí, ale přímo zamilují. A snad tam potká i pravou lásku… Jenže může se takový sen splnit?
Autorem divadelní adaptace se stal dramaturg a dramatik Tomáš Syrovátka, kterého na románu zaujalo i jeho groteskně nejednoznačné vyznění: „U snědeného krámu je víc než jen sociální nebo naturalistický román. Jeho grotesknost v sobě nese záhadnost, nedoslovenost a absurditu, která se vzpírá jednoduchým zideologizovaným výkladům. A hlavně Žemla! Ten záhadný tvor oscilující mezi dobrotou a blbostí. Postava Žemly přerůstá prostředí sociálně kritického románu. On je v podstatě hádanka až náboženská. Jak zůstat dobrým, a přitom přežít? A lze to vůbec? Komu dáme v našem skutečném životě přednost? Idealistům – snad trochu směšným, nebo pragmatikům na poblití?“
„Nálada podzimní přiléhala nejtěsněji k náladě mé duševní, byla to jediná vhodná nálada k zakončení ponuré historie chabého, nešťastného, v posledních záchvěvech bojujícího a zoufalství propadajícího Martina Žemly – nešťastného hrdiny mého vypravování,“ píše sám Herrmann o dopisování své stěžejní prózy U snědeného krámu. A to i přesto, že ještě před jeho vydáním znali čtenáři Ignáta Herrmanna zejména jako autora krátkých humoristických povídek a fejetonů. Humoristický tón je ovšem v případě Snědeného krámu upozaděn — snad proto, že při jeho psaní vycházel Ignát Herrmann z vlastních vzpomínek na krutá učednická léta v kupeckém krámě.
„Sám Herrmann totiž nebyl nijak úspěšným studentem, a tak rodiče rozhodli, že se vyučí kupcem. Starší bratr mu proto našel místo v pražském obchodě, jehož mistr své učedníky často a tvrdě trestal. Tři roky otrocké práce a neustálého ponižování zanechaly na budoucím spisovateli nesmazatelné stopy. Kupeckou živnost proto nikdy nevykonával, ale její bezútěšnost zachytil právě ve svém prvním románu,“ uvádí k pozadí vzniku literární předlohy dramaturg Tomáš Vůjtek.
Inscenace sama o sobě ovšem není ryze tragickým příběhem neúspěšného kupce, naopak jeho příběh sleduje optikou groteskního nadhledu. A to samozřejmě jak díky režii Josefa Doležala, tak díky výtvarnému pojetí inscenace. Scénografie Martina Šimka je laděná do pozitivně pastelových barev, snad abychom jako diváci společně s Žemlou stále doufali, že jeho sladký sen o poctivém kupci se přeci jen může naplnit… Stejně tak kostýmy Lindy Holubové dávají s absurdním nadhledem znát, s jakými společenskými výlupky má hlavní postava ve skutečnosti co do činění.
V hlavní roli nešťastného Martina Žemly se představí Vlastimil Burdu, kterého bude požírat Tereza Cisovská a hostující Berenika Anna Mikeschová jakožto všehoschopná matka s dcerou. Marek Cisovský mu bude věrným (z)rádcem Kyllianem, kterého ve filmovém zpracování ze 30. let ztělesnil Vlasta Burian, svůj díl z Žemlova nesplněného snu si ukousne i Jan Chudý jakožto tajemný Plagwitz a další nešťastný osud bude zpovzdálí sledovat i Dana Fialková jako posluhovačka Randová.
Ještě před premiérou se lze o inscenaci dozvědět více také na Knižním festivalu na ostravském výstavišti, kde v pátek 3. března od 17.10 budou besedovat dramaturg Tomáš Vůjtek s režisérem Josefem Doležalem a s hercem Josef Kalužou nejen o Snědeném krámě, ale také o dalších inscenacích inspirovaných literárními díly a jejích autory.
Ignát Herrmann: U snědeného krámu
Kdyby všichni byli jako tenhleten Žemla, to by bylo hned na světě líp…
Divadelní adaptace Tomáš Syrovátka Režie Josef Doležal Dramaturgie Tomáš Vůjtek Scéna Martin Šimek Kostýmy Linda Holubová Hudba Martin Šimek
(ab)
