Hejno plameňáků kubánských v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se rozrostlo o letošní mláďata. Aktuálně je jich sedm, ale celkový počet se může ještě o něco navýšit, protože další páry stále inkubují svá vejce. Návštěvníci mají možnost malé plameňáky pozorovat ve výběhu nedaleko vstupu do zoo. Během prázdninových měsíců dokonce až do osmi hodin večer.
Skupina plameňáků kubánských v ostravské zoologické zahradě aktuálně čítá 53 dospělých jedinců. Sedm párů už pečuje o své potomky, dalších pět ještě inkubuje vejce. Ostatní členové početného hejna jsou nerozmnožující se plameňáci, například nespárovaní jedinci nebo mláďata z předchozích let, která postupně dospívají a do reprodukce se zapojí v následujících hnízdních sezónách.
Samice plameňáků snáší jedno bíle zbarvené vejce do homolovitého hnízda vysokého až 30 cm vybudovaného z bahna, písku a dalšího stavebního materiálu z okolí hnízda. Při inkubaci vejce i při následné péči o mládě a jeho krmení se střídají oba rodiče. První mládě se v zoo vylíhlo 4. července, další pak s denním nebo dvoudenním odstupem. Pět párů ještě svá vejce inkubuje. Mláďata plameňáků po vylíhnutí váží okolo 200 gramů a jsou pokryta šedobílým prachovým peřím. Na rozdíl od dospělých mají krátké nohy i krk a rovný zobáček. Charakteristické intenzivní červenorůžové zbarvení získají v průběhu druhého roku života. Mládě zůstává na hnízdě jen krátce. Už po několika dnech začíná podnikat výlety do okolí. Podobně jako dospělí plameňáci zkoušejí už také stát/balancovat na jedné noze. První měsíce krmí rodiče své potomky speciálním rosolovitým výměškem ze zažívacího ústrojí. Poté začínají mladí plameňáci přijímat potravu dospělých, kterou tvoří plankton – drobní korýši, řasy a rozsivky, v lidské péči pak speciální granule.
Ostravská zoo chová starobylé elegantní ptáky ze specializovaného řádu plameňáků (Phoenicopteriformes) od roku 1979 a během této doby se podařilo odchovat přes 100 mláďat. Hnízdící plameňáky mohou návštěvníci pozorovat ve výběhu u vstupu do zoo. Vzhledem k tomu, že plameňáci si v posledních letech stavějí hnízda v bezprostřední blízkosti oplocení, byla zde instalována ozdobná dřevěná bariéra, aby ptáci nebyli rušeni kolemjdoucími návštěvníky. Naopak pozorovací místa umožňují lepší výhled malým dětem.
Video zachycuje hejno plameňáků v Zoo Ostrava, na němž je vidět, jak i pár dnů stará mláďata zkoušejí stát na jedné noze.
Plameňák kubánský (Phoenicopterus ruber) obývá mělká jezera a laguny souostroví Velkých Antil (Kuba, Bahamy, Hispaniola), poloostrova Yucatan a severu Jižní Ameriky. Tento druh má nejintenzivnější zbarvení peří. To je způsobeno karotenoidy – barvivy obsaženými v potravě plameňáků, která se ukládají do peří. Potravu tvoří především drobní korýši, řasy a rozsivky. Opatřují si ji procezováním vody (jako např. kachny) pomocí lamel na zobáku, které fungují jako sítko. Žijí a hnízdí v koloniích. Plameňáci mají mezi prsty blánu, což jim umožňuje plavat. Létají s nataženým krkem. Plameňák kubánský prozatím nepatří k ohroženým druhům, ale jeho přirozené prostředí se zmenšuje v důsledku průmyslové těžby soli.
Zoo Ostrava je otevřena každý den od 9 hod. Během letních prázdnin se areál uzavírá ve 20 hod. Lidé ale musí do zoo přijít nejpozději v 18 hodin, pak se zavírají pokladny. Platí to i pro držitele permanentních vstupenek. Do 18 hodin jsou otevřeny i pavilony.
Foto a video: autoři Monika Vlčková (foto) a Enrico Gombala (video).
(ab)
