Kalendárium historických událostí města Ostravy od 21. srpna do 27. srpna.
21. srpen 1869
V Brně se toho dne narodil státní úředník, pozdější vládní rada a respektovaný znalec v oboru správního práva JUDr. Viktor Gschmeidler. Pocházel z poštmistrovské a úřednické rodiny, která od roku 1792 vlastnila dědičný šlechtický titul. Po studiu práv ve Vídni nastoupil roku 1893 do služby u státní politické správy. O devět let později byl služebně přeložen na Okresní hejtmanství v Moravské Ostravě. V roce 1908 fakticky převzal řízení ostravského úřadu, přestože okresním hejtmanem byl definitivně jmenován až 1913. V čele politické správy v Moravské Ostravě stál do rozpadu monarchie. Ve výkonu funkce byl oceňován pro svoji nestrannost, objektivitu a národnostní vyváženost. Během první světové války nevyvíjel žádný tlak na starosty obcí z Ostravska ve směru upisování válečných půjček a v otázkách zásobovacích a rekvizičních se choval maximálně ohleduplně. Intervenoval v několika politických případech osob české národnosti. Ostravskému Národnímu výboru usnadnil převzetí moci při převratu roku 1918. Za německou demokratickou stranu zasedal ve funkci druhého místopředsedy v poválečné správní komisi města Moravské Ostravy. Zemřel v Opavě 11. 11. 1934.
24. srpen 1932
Ve večerních hodinách tehdy odjela z hlavního nádraží v Přívoze první skupina 26 rodin ostravských horníků do Sovětského svazu, kde doufali nalézt lepší pracovní a životní podmínky, než jakých se jim dostávalo v hospodářskou krizí zmítaném Československu. Propagandistická akce, kterou na požadavek obchodní mise SSSR v Praze realizovala komunistická strana, měla za cíl získat kvalifikované dělníky pro sovětský uhelný průmysl. Organizací celkem tří vystěhovaleckých skupin z Ostravska byl pověřen tehdejší tajemník Rudých odborů Josef Kotas. Havíře, kteří se nechali komunisty k vystěhování do stalinistického státu zverbovat, varoval sociálnědemokratický tisk poukazováním na příklady navrátilců, již pobytem v Sovětském svazu přišli o majetek i veškeré iluze o tamní proletářské demokracii.
25. srpen 1558
Olomoucký biskup Marek Khuen v tento den potvrdil vítkovickému fojtovi Michalovi privilegium na provozování krčmy při dědičné rychtě a šenkování piva, které byl zavázán odebírat od moravskoostravských měšťanů. Poprvé je tak současně v písemných pramenech doložena existence měšťanského pivovaru v Moravské Ostravě a propinační neboli výčepní právo ostravských měšťanů ve vsi Vítkovice. Krčma vítkovických fojtů se nacházela na důležité dopravní spojnici mezi Moravskou Ostravou a Místkem. Výčep, respektive hostinec, nesoucí název Na Fojtství, zde fungoval i po zániku patrimoniálního systému, a to nepřetržitě až do roku 1950.
Foto: Pohled na někdejší vítkovické fojtství na přelomu 19. a 20. století.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
