Pohozené odpadky ve volné přírodě či na veřejných prostranstvích jsou v České republice bohužel stále nepříjemnou realitou. Výjimkou není ani Moravskoslezský kraj, kde s tím má pravidelnou zkušenost čtvrtina obyvatel, 40,4 % častou a třetina občasnou. 9 z 10 dotázaných uvedlo, že hlavní složkou volně pohozeného odpadu tvoří PET lahve a plechovky. Téměř 80 % obyvatel Moravskoslezského kraje však věří, že by situaci výrazně zlepšilo zavedení zálohového systému. Obdobnou zkušenost mají i na Slovensku. Podle čerstvých dat a zkušeností se díky zálohovému systému snížilo množství pohozených nápojových obalů v přírodě a na veřejných prostranstvích.
Nejviditelnější odpadovou položkou v přírodě a na veřejných prostranstvích jsou nápojové obaly. Takovou zkušenost mají Češi a měli ji i Slováci předtím, než Slovensko zavedlo zálohový systém na PET lahve a plechovky. „Plechovky a PET lahve v přírodě potkává přes devadesát procent Čechů. Tedy stejné procento populace jako na Slovensku před zavedením zálohového systému,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.
Obyvatelé Moravskoslezského kraje odpadky nacházejí podél cest, čtvrtina dokonce volně pohozené v přírodě a více jak 22 % v okolí laviček. Výjimkou není okolí silnic a památek.
Zahraniční zkušenost potvrzuje, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě a na veřejných prostranstvích měst a obcí. Na Slovensku se o tom přesvědčili už během prvního roku fungování zálohového systému na PET lahve a plechovky. Je to jednoznačná zpráva z národních parků a dalších míst, která tzv. littering dříve trápil.
„Více než 92 % Slováků potvrdilo, že systém záloh pomohl snížit počet PET lahví a plechovek pohozených v přírodě. Významný úbytek těchto obalů potvrzují také data společnosti ENVI-PAK1, která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad ve 37 lokalitách po celém Slovensku. Už na podzim po zavedení systému záloh byl z analýzy zřetelný pokles PET lahví a plechovek ve vysbíraném odpadu, letní čísla klesající trend jasně potvrzují. Zatímco před zavedením záloh v létě roku 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, po zavedení systému záloh na podzim roku 2022 to bylo jen 3,8 % plechovek a 5,3 % PET lahví a letos v létě (2023) už pouze 2,2 % plechovek a 3,2 % PET lahví,“ uvádí Kristýna Havligerová.
Systém záloh na PET lahve a plechovky na Slovensku funguje už více než rok a půl a 9 z 10 Slováků jeho zavedení vnímá jednoznačně jako správný krok. Na zavedení zálohového systému se chystá už i Česká republika, ministerstvo životního prostředí připravuje potřebnou legislativu.
Sběry citovaných průzkumů proběhly v červenci 2023 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury IPSOS. Průzkum v ČR byl proveden na vzorku 1019 respondentů, na Slovensku odpovídalo 1009 respondentů.
Ilustrační foto
(ab)
