Kalendárium města Ostravy na 37. týden

Kalendárium historických událostí města Ostravy (od 11. září do 17. září)

11. 9. 1869

Dne 11. 9. 1869 je datována dotační listina ostravského městského zastupitelstva, upravující poměry na hlavní chlapecké škole v Moravské Ostravě. Jeden z jejich článků též upravoval jazyk vyučování. Uznávala se převaha slovanského jazyka mládeže, a proto se v prvních třídách učilo česky. Dále se zde však hovořilo o přání obyvatel města, aby se školní mládeži dala příležitost naučit se i druhému zemskému jazyku – proto se ve 2. třídě zaváděla povinná němčina a ve větší míře se jí také učilo ve 3. a ve 4. třídě. Náboženství se mělo vyučovat v mateřském jazyce žáků, ve výuce zpěvu se mělo přihlížet k oběma jazykům.

12. 9. 1970

Dne 12. 9. 1970 bylo slavnostně otevřeno kino Luna v ostravském Zábřehu. Autorem návrhu kina byl Ing. arch. Bronislaw Firla, na konstrukci se podílel Ing. Bohumil Kozlík a na interiéru Ing. arch. Václav Šafář. Stavba byla prohlášena za nejlepší realizaci roku 1970 v oboru individuálních staveb občanské vybavenosti Stavoprojektu v Ostravě. Projekční plocha s rozměry 18 x 9 metrů se řadila k největším v Československu. Čelní stěna kina byla původně obložena břidlicovým obkladem, v němž byla zasazena kovová plastika květu, ale ještě v průběhu 70. let byla břidlicová fasáda nahrazena plechovým oplechováním. Od roku 2013 začala postupná modernizace kina, úpravou prošly vnitřní prostory i fasáda. V průběhu roku 2015 získal novou podobu také prostor před kinem.

12. 9. 1993

Dne 12. 9. 1993 zemřel v Ostravě tanečník a choreograf Emerich Gabzdyl (narodil se 20. 7. 1908 ve Vítkovicích, m. část Ostravy). Ve 14 letech byl angažován do baletního souboru Národního divadla moravskoslezského v Moravské Ostravě italským choreografem Achille Viscusim, pod jehož vedením se stal sólistou. Zde působil až do roku 1928. Po angažmá v Bratislavě a v zahraničí odešel v roce 1932 do Brna, v roce 1938 se vrátil do Ostravy, kde prožil stěžejní část uměleckého života. Byl šéfem baletu, hrál, režíroval a vytvářel zde choreografie 32 let. Jako tanečník ztvárnil přes osmdesát velkých rolí, podílel se na choreografiích ve více než sto dvaceti operách, sto třiceti operetách a pětadvaceti činohrách. Vychoval řadu tanečních sólistů a působil jako pedagog. V letech 1970–1974 byl šéfem baletu v pražském Národním divadle. S ostravským divadlem spolupracoval až do své smrti v roce 1993.

Zpracoval: Archiv města Ostravy

(ab)