Pokud se chystáte o některém podzimním víkendu do Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, můžete si návštěvu zpestřit komentovanou prohlídkou pěstebních skleníků. Ve skleníkovém areálu roste bohatá kolekce tropických a subtropických rostlin z různých koutů světa – citrusy, orchideje, rostliny využívané jako koření nebo třeba jahodový strom.
Při návštěvě pěstebních skleníků v ostravské zoo je možné mimo jiné spatřit strom s květy podobnými pierisu. Jeho jméno je planika obecná (Arbutus unedo), ale spíše je známo jeho lidové pojmenování „jahodový strom“. Vyskytuje se v oblasti Středomoří, v severní Africe a na celém Pyrenejském poloostrově, dále na západě Francie a v Irsku. Přirozeně roste v křovinných porostech a stálezelených lesích především v roklinách a na skalních stěnách soutěsek vytvořených vodními toky. Planika dorůstá výšky až 10 metrů. Kmen je červenohnědý s dlouhými šedavými šupinami. Větve jsou šedé, mladé větvičky červenohnědé a bohatě obrostlé listy. Květenství má tvar převislého hroznu a obsahuje až 40 květů. Listeny, které květenství obklopují, jsou načervenalé barvy. Plodem planiky je bradavičnatá bobule o velikosti 7 až 10 mm, která má v době zralosti jasně červenou barvu a tvarem připomíná jahodu. Planika je výbornou medonosnou rostlinou a v minulosti se z ní ve Španělsku získával cukr. Rostlina upřednostňuje stanoviště na slunci nebo v polostínu. Špatně se přesazuje, a proto se doporučuje rozmnožovat ji prostřednictvím semen, která se sbírají od září do prosince. Planika je velmi citlivá na mráz.
Plody chutnají sladce, podobně jako jahody, ale většinou se syrové nekonzumují. Jsou ceněny především pro obsah cukru. Dělají se z nich povidla, ale také zavařeniny. Fermentací se z plodů získávají alkoholické nápoje, například alicantský planikový likér. Dřevo planiky je těžké, tvrdé a jemnozrnné. Rovněž je ohebné a snadno se opracovává. Používá se na výrobu rukojetí různých nástrojů, ale také se z něj dělají sloupy nebo se využívá k vytápění – buď ve formě řezaného topiva, nebo jako dřevěné uhlí. Řekové z něj vyráběli flétny. V USA se z něj dělají luky. Španělští ptáčnici v 18. století používali semínka planiky při chytání ptáků v zimním období.
Legenda o jahodovém stromu říká, že se zrodil z krve obra Géryona, kterého skolil Héraklés, aby plodil ovoce bez pecky v čase, kdy se na obloze začínají objevovat Plejády. Pro Římany byl tento strom posvátný. Zasvětili ho nymfě Cardet, která byla milenkou boha Januse a ochraňovala práh domovů.
Prohlídky pěstebních skleníků v Zoo Ostrava jsou zahrnuty v ceně vstupenky do zoo. Do tropů s průvodcem se můžete podívat až do Vánoc každý víkend v 11:00 nebo ve 14:00 hod. Z důvodu omezené kapacity je nutná rezervace předem prostřednictvím rezervačního systému. V případě zájmu o prohlídku v den konání volejte 596 241 269 nebo se dotažte na vrátnici zoo.
Foto: David Kubala.
(ab)
