Před 30 lety začalo fungovat Kardiochirurgické centrum FN Ostrava. Za tu dobu se ze skromných poměrů ještě v nemocničním areálu v ostravském Zábřehu posunulo na úroveň špičkového pracoviště současnosti. Za tři dekády odoperovalo zhruba 18 tisíc pacientů. Historii kardiochirurgie připomene konference, která se 9. listopadu uskuteční v Clarion Congress Hotelu Ostrava.
Pracoviště vzniklo na podzim 1993 a jeho zakladatelem byl docent Jan Tošovský, který se do Ostravy přemístil z Prahy. „V rozjezdu nám pomáhali i kolegové z Polska. První výkony u nás operovali oni a já jsem shodou okolností u toho úplně prvního asistoval. Následně jsme začali operovat sami,“ vzpomíná současný primář Kardiochirurgického centra doc. MUDr. Radim Brát, Ph.D., MBA.
Ostrava se tehdy stala teprve čtvrtou nemocnicí v Česku s takovýmto pracovištěm. Superspecializovaný obor za 30 let existence prošel velice dynamickým vývojem. Kardiochirurgické centrum FN Ostrava má dnes k dispozici dva operační sály a dvě jednotky intenzivní péče. Obě mají osm lůžek, jedna z nich je časná pooperační, druhá pak slouží intermediární péči. Kardiochirurgie má i jednadvacet standardních lůžek a provozuje také ambulanci.
Kardiochirurgové ve FN Ostrava většinou operují pacienty, kteří jsou v bezprostředním ohrožení života. Často se přitom jedná o dlouhé výkony trvající i 6 hodin. „Nejčastěji jsou kombinované. To znamená, že při nich provádíme operace na více chlopních, současně aortokoronární bypass, případně něco dalšího, jako náhradu vzestupné aorty a podobně. Velmi zajímavé jsou operace na hrudní aortě. Nepatří mezi nejčastější výkony, ale jsou podle mě jedny z nejnáročnějších v kardiochirurgii,“ pokračuje docent Brát.
A právě v oblasti operací na hrudní aortě patří zdejší lékaři ke špičce. „Jsme jedni z prvních v republice, kteří začali používat peroperační ochranu mozku při výkonech v oblasti aortálního oblouku. Jedná se o komplikovanou oblast s řadou specifik a úskalí,“ vysvětluje doc. Brát a dodává: „Používáme i krevní kardioplegii, což je způsob, jak ochránit srdce v průběhu operace. Zavedli jsme ji jako první v Česku do rutinní praxe. Jde o směs okysličené krve pacienta a krystalického roztoku, kterým se proplachuje srdeční svalovina, aby se snížilo riziko poškození srdečního svalu v průběhu operace.
Kardiochirurgickému centru se daří pacienty vracet do normálního života. Jedním z těch, kterým ostravští kardiochirurgové zachránili život, je i Helena Stavařová. V roce 1999 u ní lékaři provedli aortokoronární bypass. Dnes má devadesát let a stále je v dobré kondici. „Měla jsem infarkt a tato operace mi prodloužila život o více než dvacet let. Donedávna jsem ještě pěstovala brambory a zvládala se postarat i o slepice. Jsem za to velmi vděčná a kardiochirurgům patří můj velký dík,“ svěřuje se paní Stavařová.
(ab)
