Prázdniny v Ostravě odstartovaly zcela mimořádným zážitkem. Skvělou hudbou, zábavou a pravou katalánskou slavností – žhavou a strhující fiestou. V rámci oslav 750. výročí první písemné zmínky o městě Ostravě a Festivalu v ulicích do metropole přijelo spolu s deseti různými soubory více než 250 umělců ze španělského Katalánska a představilo svoji unikátní kulturu. Neuvěřitelné lidské pyramidy, které dosahovaly deseti metrů, obří loutky v historických krojích, tradiční akrobacii, ohňové draky, tance, hudbu, hořící rum a další speciality, z nichž mnohé jsou součástí kulturního dědictví UNESCO.
Katalánští umělci v Ostravě vystoupili v rámci akce Evropská historie v ostravských ulicích – ve znamení Barcelony, která je součástí letošních celoročních oslav 750. výročí první písemné zmínky o Ostravě. Přirozeně se stala součástí Festivalu v ulicích, na kterém letos rozvášnil ostravské publikum na Černé louce Ondřej Havelka a jeho Melody Makers a živelný rockový The Weight z Rakouska a den předtím Lenny, Flo z Itálie nebo skvělý Kel Assouf z Belgie. Bouřlivý potlesk sklízeli i Thom Artway, Emma Smetana, Malalata či Prago Union.
Festival v ulicích je jedna z největších městských akcí v této zemi, s mnoha scénami a se zahraničními kapelami. A je už tak obrovský, jako byly Colours of Ostrava při svém čtvrtém ročníku.
Kromě skvělé hudby se návštěvníci mohli těšit na další bohatý program – tanec, workshopy, hry, sport, stánky nebo aktivity pro rodiny s dětmi v dětské zóně Hitrádia Orion. Ve stanu Tanec pro život ArcelorMittal Ostrava se opět tancovalo na podporu dvou nových projektů „Voda pro krajinu“ ČSOP Salamandr a „Doma až do konce“ Mobilního hospice Ondrášek.
Strhující katalánská kultura
Takřka tři stovky umělců z Katalánska předvedli vskutku nevšední podívanou. Temperamentní Španělé ukázali své umění a předvedli show, jaká v Česku nemá obdoby. Tak rozsáhlou prezentaci katalánské kultury ještě Česká republika nezažila. Byla to obrovská podívaná a nezapomenutelný zážitek nejen pro všechny věkové generace.
Jen škoda, že pořadatelé nezvládli organizačně program. Hlavní vystoupení Katalánců na Ostravském hradě se v pátek prolínalo s vystoupením zpěvačky Lenny na Černé louce. Lidé pobíhali zmateně sem a tam a na závěrečnou dechberoucí katalánskou show bylo více Španělů nežli Čechů. Stejná situace byla pak v sobotu, kdy byla ohnivá show naplánovaná na zbytečné pozdní hodiny a končila tak až po půlnoci, což hlavně rodiče s dětmi dosti rozčílilo, protože museli úžasné vystoupení opustit. Stejně jako mnoho dalších lidí například kvůli dopravě.
První stavbu lidské věže si mohli Ostravané prohlédnout již v pátek odpoledne na Prokešově náměstí. Vrcholkem i 15metrové věže bývá malé dítě, které je jako jediný účastník opatřeno přilbou. Zážitek to byl dechberoucí a Španělé sklízeli bouřlivý potlesk.
K vidění byly mimo strhující show také obří loutky, hudební orchestry a zvířecí masky. Nápad přivést Katalánce do Ostravy se zrodil při oslavách svátku svaté Eulálie v Barceloně. Je to jeden ze dvou nejpodstatnějších svátků ve Španělsku, při kterém ožívají staré folklorní zvyky. Vrcholem festivalu byla velkolepá katalánská show s ohňovými draky.
O existenci postav s velkou hlavou – capgrossos – při náboženských událostech nebo oslavách se ví už od 18. století. Jejich úkolem bylo připravit spolu s obřími postavami gegants cestu pro procesí. Gegants (obři) na katalánských slavnostech lze vysledovat až do 14. století a trvá dodnes. Dnes gegants ztělesňují historické a legendární místní postavy a stávají se tak výmluvnými symboly lokální identity. Když na ulici uvidíte gegants, znamená to, že fiesta právě začíná.
Castells (lidské věže) mají svůj původ ve středověkých tancích vrcholících vytvořením stavby z lidských těl. Jejich současná podoba se vynořila před 200 lety ve městě Valls, a od té doby neprošla žádnou proměnou. Výška, křehkost a krása takové sestavy lidských těl činí z tohoto projevu kultury něco jedinečného. Říká se, že pro vytvoření lidské věže je potřeba síla, odvaha, rovnováha a bystrý úsudek. A právě tyto vlastnosti mají vyjádřit podstatu katalánské identity. Lidské věže nedávno dosáhly své historicky největší výšky, když za účasti velkého počtu colles (skupin) dosáhly deseti pater. V roce 2010 zapsalo UNESCO lidské věže na seznam Nehmotného kulturního dědictví lidstva.
Ivana Žáková
Foto a video: Naše-Město
