Zcela novou podobu vetkl autor návrhu revitalizace Tylova sadu území předprostoru Přírodovědné fakulty Ostravské univerzity ve Slezské Ostravě. Původně nevzhledné území Tylova sadu bylo proměněno v městský park, určený pro každodenní relaxaci obyvatel i vzdělávací aktivity studentů univerzity. Park nabízí nové dřevěné molo, chodníky, mobiliář a vyměněno bylo i veřejné osvětlení. Území má za sebou terénní a sadové úpravy, založen byl trávník a vysazeny nové stromy, keře, trvalky i cibuloviny.
„Významná a zdařilá změna podoby parku je na první pohled zřejmá. Veřejnost ji jistě přivítá a místo se záhy stane vyhledávaným prostorem pro odpočinek, ale i pro výukové aktivity studentů. Pořízen byl nový mobiliář v širokém spektru, počínaje dřevěným molem, neschází lavičky, stoličky i nádoby na tříděný odpad. Za zmínku stojí jistě i doplnění prostoru o vodící prvky pro zrakově handicapované osoby nebo atypické pojezdové mříže u dvou stávajících dominantních stromů k ochraně kořenů v provedení CORTEN,“ objasnila Hana Tichánková, náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a územní plánování a stavební řád.
Zpevněné plochy parku obsáhly mlatové i dlážděné chodníky, původní asfaltové povrchy byly odstraněny. Srážkové vody ze zpevněných ploch byly svedeny do mrtvého ramene s přelivovou vpustí a zaústěním zpět do kanalizace. Při revitalizaci bylo vyměněno stávající zařízení veřejného osvětlení, stejně jako šest svítidel na ulici Chittussiho. Nově instalována svítidla jsou s LED světlenými zdroji a autonomním řízením provozu. Návštěvníci parku naleznou v prostoru nové dřevěné molo o ploše přesahující 36 m², vyvýšené nad okolní terén o zhruba 60 cm. Dřevěné molo bylo vystavěno z modřínových terasových prken s protiskluzovým rýhováním. Volen byl také esteticky vhodný a udržovatelný mobiliář, včetně košů na směsný a tříděný odpad.
„Zhotovitelem stavby byly Inženýrské a dopravní stavby Olomouc, práce v území započaly o loňských letních prázdninách a dokončeny byly v březnu 2024. Náklady na stavební práce revitalizace sadu dosáhly takřka 11 milionů korun s DPH. Novou podobu navrhl parku Atelier 38,“ vysvětlil Břetislav Riger, náměstek primátora pro investice. Projekt byl financován prostřednictvím Norských fondů.
Nově bylo vysazeno osm tradičních lip zelených, atraktivní javor Bürgerův i habr obecný. Mezi novou výsadbou nalezneme také jírovec, dřín, šeříky, hortenzii latnatou, bobkovišeň a mnohé další. Neschází stovky půdopokryvných brslenů i barvínků. Lidé se budou moci těšit i z krásy trvalek, zběhovců, bergénií, ostřice a řady dalších. Na jaře potěší návštěvníky květy stovek ladoněk i narcisů. Neschází ani kapraď samec či hortenzie.
„Perspektivní zeleň byla zachována, kácení bylo realizováno pouze u provozně nebezpečných dřevin. Nevzhledná keřová zeleň byla nahrazena novou výsadbou. Vysazeno bylo deset nových stromů, zhruba osm desítek keřů, takřka 1100 půdopokryvných dřevin. Nezapomněli jsme na trvalky a traviny, kterých bylo vysazeno téměř šest tisíc kusů a doplnilo je 1750 kusů cibulovin i skoro šest desítek kapradin. Založeny byly trávníky, parkový, bylinný i květnatý luční, v součtu bezmála tři tisíce m²,“ shrnul náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč.
Historie území není nikterak zanedbatelná. Sad byl původně projektován jako náměstí, které však klasickým náměstím pravděpodobně nikdy nebylo. Území bylo v roce 1907 pojmenováno jako náměstí Císaře Františka Josefa (Franz Josef Platz). Místo bylo přejmenováno na základě návrhu technické sekce Správní komise města Slezská Ostrava na zasedání správní komise 12. ledna 1922, přičemž komise navrhla i úpravu prostoru. Od roku 1922 bylo místo pojmenováno jako náměstí Svobody (Městský sad). V letech 1939–1942 byl sad pojmenován jako sad Petra Bezruče, který pak v letech 1942–1945 byl bezejmenný. Od roku 1945 neslo území opět pojmenování sad Svobody. K poslední změně názvu pak došlo v roce 1948 na Tylův sad, název je používán dodnes.
Park měl rozlohu asi 0,5 hektaru a byly v něm umístěny dva památníky. Starší památník ke stoletému výročí národní hymny z nehlazeného mramoru s nápisem „Kde domov můj 1834-1934“ již neexistuje. Jeho stavbu inicioval v roce 1934 ženský odbor Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě. Druhý památník nechal postavit tentýž spolek v roce 1937 při příležitosti oslav 70. narozenin Petra Bezruče, jednalo se o bronzovou bustu básníka s citátem básně „já.“ Dochovala se mramorová deska s Bezručovými verši, památník byl očištěn a přemístěn na důstojné místo v horní části parku. Bezručův pomník byl původně umístěn při měšťanské škole na Baranovci a v roce 1939 přemístěn do sadu.
(ab)
