6. května 1927
Dne 6. května 1927 se uskutečnila na pozvání vlády návštěva delegace polských novinářů. Svou 14denní poznávací cestu zahájili příjezdem rychlíkem do Petrovic u Karviné, odkud pokračovalo 20 účastníků s doprovodem vlakem do Bohumína a následně auty do Moravské Ostravy. Druhý den se hosté odebrali na radnici, kde byli uvítáni zástupci města. Po krátké návštěvě polského konzulátu odjela návštěva na prohlídku do Vítkovických železáren. Společný oběd se konal v Závodním hotelu ve Vítkovicích, za vedení železáren byl přítomen Ing. Franz, jenž hosty uvítal a kvitoval, že „první zastávku učinili v největším průmyslovém centru republiky, v Moravské Ostravě, kde je vidět plody tvůrčí práce inženýrů spojené s rukou dělníků.“ V odpoledních hodinách odjela výprava auty na Hlučínsko a přes Petřkovice se vrátila do Moravské Ostravy, kde novináři navštívili Polský dům a Dům umění, večer zhlédli představení Smetanovy opery „Tajemství“ v Národním divadle moravskoslezském a setkali se s ředitelem divadla Milošem Novým. Pobyt polských novinářů v Moravské Ostravě byl zakončen společnou večeří v Lidovém domě za účasti zástupců úřadů, podnikatelských kruhů a dělnictva.
8. května 1919
Dne 8. 5. 1919 bylo v Městském divadle v Moravské Ostravě (dnes Divadlo Antonína Dvořáka) sehráno první české představení. Pod taktovkou Emanuela Bastla byla inscenována opera Bedřicha Smetany Libuše, v níž titulní roli ztvárnila Pavla Vachková z pražského Národního divadla. Předseda Spolku Národní divadlo moravsko-slezské Dr. Ferdinand Pelc označil ve své slavnostní úvodní řeči událost za velké nacionální vítězství ostravských Čechů. Ještě, než samotné představení začalo, zazněla státní hymna ČSR. Česká divadelní scéna se do budovy Městského divadla přemístila z nevyhovujících prostor Národního domu za asistence čs. legionářů pod velením plukovníka Josefa Šnejdárka, kteří v té době byli v Moravské Ostravě posádkou.
10. května 1945
Národní výbor města Moravské Ostravy schválil zboření Německého domu na svém zasedání 10. 5. 1945. Demolice byla zdůvodněna jednak špatným stavem objektu po bombardování, jednak nutností lépe urbanisticky řešit plochu celého náměstí. Dále bylo konstatováno, že „se tím vyhoví i volání široké veřejnosti po okamžitém odstranění tohoto symbolu německé zpupnosti“.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)