3. června 1931
uveřejnil ostravský tisk Duch času článek s názvem „Neznámé dítě na ostravských haldách“. Na uhelné haldě nacházející se za městským divadlem (dnes Divadlo Antonína Dvořáka) v Moravské Ostravě byla nalezena ve značně zpustlém stavu, chatrně oblečena přibližně desetiletá dívka. Nechtěla uvést jméno ani bydliště a byla předána Okresní péči o mládež v Moravské Ostravě. Děvčátko neustále měnilo své jméno i místo, odkud pochází. Po jeho totožnosti zahájily pátrání bezpečnostní orgány.
4. června 1932
přednášel pro studenty Státního československého reformního reálného gymnázia v Přívoze (dnes m. č. Ostravy) MUDr. František Slabihoudek o tuberkulóze a škodlivosti alkoholu. Přednáška, která se konala v kinu Kosmos v Moravské Ostravě, byla doprovázena světelnými obrazy. Slabihoudek aktivně působil v Masarykově lize proti tuberkulóze, přičinil se o zřízení Domu zdraví, sdružujícího různé zdravotnicko-sociální organizace a spolky. Pomáhal při založení ošetřovatelské školy v Mariánských Horách, kde se ujal i praktické výuky. V roce 1946 se stal docentem sociálního lékařství a byl prvním představitelem tohoto oboru na lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
7. června 1923
se narodil v obci Morávka (okres Frýdek-Místek) budoucí středoškolský pedagog, publicista, signatář Charty 77 Vladimír Liberda. Po ukončení vysokoškolského studia vyučoval na ostravských středních školách. V roce 1955 byl pro politické postoje vyloučen z komunistické strany a zároveň propuštěn ze školství. Během dalších let vystřídal několik dělnických zaměstnání (dělník v hutích, ve stavebnictví). V roce 1963 byl zatčen a odsouzen na osm měsíců za tzv. hanobení prezidenta Novotného. Od 70. let 20. století rozšiřoval samizdatovou literaturu, za což byl společně s Jaromírem Šavrdou v roce 1982 zatčen a odsouzen na 20 měsíců. Jeho vzpomínky, mj. dojmy a zážitky z vězení vyšly v roce 1995 knižně pod názvem Příběh orwellovských let. Zemřel 28. 4. 2003 v Ostravě.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
