29. 7. 1953
Utkáním TJ Tatran Ostrava – ÚDA (Ústřední dům armády) Praha byl 29. července 1953 otevřen v Komenského sadech ústřední tenisový dvorec TJ Tatran Ostrava, nacházející se v blízkosti dvou sousedních kurtů oddílů TJ Tatran Ostrava a Baník Ostrava. Sportoviště postavené za 100 dnů bylo jedním z nejmodernějších v Československu a pojmulo 3120 sedících a 300 stojících diváků. Již počátkem srpna areál hostil účastníky tenisového mistrovství Československa, které se zde pořádalo i v dalších letech. Jedním z republikových šampionů byl také ostravský rodák Ivan Lendl, který zde zvítězil v roce 1978.
30. 7. 1886
Dne 30. 7. 1886 se v Kroměříži narodil malíř Alois Zapletal (Zemřel 14. 10. 1943 v Ostravě). Pocházel ze skromných poměrů, díky svému nadání byl přijat v roce 1908 na Umělecko-průmyslovou školu ve Vídni. Po ukončení studií (r. 1912) se usadil v Ostravě. Specializoval se na malby oltářních obrazů a výzdobu sakrálních staveb (Mariánské Hory, Kroměříž, Slezské Rudoltice aj.), vedle toho maloval i starou Ostravu a život lidí na periferii (Ostravská trilogie, Ostravská madona). Byl uznávaným portrétistou a podnikl studijní cesty do Německa, Francie, Švýcarska, Polska a Anglie. Byl zakládajícím členem a dlouholetým místopředsedou Moravskoslezského sdružení výtvarných umělců. Rovněž vyučoval na živnostenské škole v Mariánských Horách. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Galerie výtvarných umění v Ostravě (např. Strážní domek, Podzim na Těšínsku) a v soukromých sbírkách. Jeho malbami je vyzdobena také nedávno zrekonstruovaná Grossmannova vila.
2. srpna 1925
Byl slavnostně zahájen provoz trati ze Svinova do Vřesiny. Jednalo se o první úsek plánované dráhy Svinov-Kyjovice. V červnu 1920 dalo ministerstvo železnic definitivní svolení k její stavbě. O tři roky později v červnu 1923 firma bratří Špačků ze Slezské Ostravy zahájila stavební práce. 6. listopadu 1927 byla dráha Svinov-Kyjovice zprovozněna v celé své délce 12,8 km. Uvažovalo se o prodloužení dráhy do Pusté Polomi (o. Ostrava-město), ba i do Hradce nad Moravicí (o. Opava) a až do Opavy. K tomu však již nedošlo. Trať umožnila nejen dělníkům snadnější každodenní návrat k rodinám, ale i dopravu dřeva, uhlí, mléka a jiných průmyslových a zemědělských produktů.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
