Manažerem orlovského hokeje je už šest let, jeho trenérská zkušenost v HC Orlová je ještě delší. Daniel Marosz zažil v Orlové mnohé, pamatuje dobré i horší časy, jimiž klub prošel. Je jeho čelním představitelem. A věří, že HC Orlová stojí na prahu nové éry. Proč v to věří? Protože klub se podle jeho slov konečně zbavil dluhů, které jeho současné vedení před lety zdědilo.
Pane Maroszi, čekají Orlovou zase lepší časy? Nejlépe ty druholigové?
„Já v to pevně doufám. Vytvořili jsme pro to dost předpokladů. Tím nejdůležitějším je skutečnost, že jsme se konečně vypořádali s velkým dluhem, který jsme v klubu před lety po starém vedení zdědili.“
Ta věc je sice relativně známá, ale přesto stojí za připomenutí…
„Myslím, že lidé v Orlové vědí, že jsme v roce 2011 klub přebírali po lidech z vedení, kteří chtěli orlovský hokej převést do Karviné. Zůstaly nám tady velké dluhy.“
Jak velké?
„Nechali jsme si udělat audit a dnes víme, že ty závazky byly vyšší než pět milionů korun. Pokud jsme chtěli, aby orlovský hokej žil dál, museli jsme tyto závazky splatit. Také díky pomoci města, kterému osud našeho hokeje není lhostejný, se nám to konečně podařilo.“
Takže klub teď už bude mít dost peněz na to, aby v případě, že si návrat do druhé hokejové ligy vybojuje, do této soutěže zase postoupil?
„Děláme pro to všechno. Vy víte, jaké období máme za sebou. Že jsme druhou ligu museli z finančních důvodů opustit, přestože jsme se v ní udrželi. Nejsem typ manažera, který by se pouštěl do nezodpovědného rizika. Jestliže jsme na peníze, které bychom k pokrytí druholigové sezony potřebovali, neviděli, pak jsme se prostě rozhodli do soutěže se nepřihlásit. A myslím si, že to byl správný krok. Měli jsme zkrátka starost se záchranou klubu. S tím, abychom ho oddlužili. Sháněli jsme peníze, sponzoři nám pomáhali, město také, měli jsme i patřičnou hráčskou kvalitu, ale ten dluh nás srážel do kolen, protože jsme velkou část peněz, které jsme získali, museli dávat na jeho splácení.“
Takže zpět k předchozí otázce…
„Ano, trochu jsem vám z ní utekl. Takže říkám, že pokud si postup sportovní cestou vybojujeme, budeme chtít druhou ligu hrát.“
To jste chtěli i letos. Právo jste si vybojovali, ale požádali jste město o zhruba čtyřsettisícovou pomoc. A nedostali jste ji. Neměl jste v tu chvíli chuť s prací manažera v HC Orlová skončit?
„Ale to víte, že když se něco takového stane, vy máte postup do druhé ligy na dosah, věříte, že vám město s částkou, která dle mého nebyla tak dramaticky vysoká, pomůže, a ono se to pak nestane, napadají vás různé myšlenky. Zklamání to bylo veliké, ale všechno přebolí. I zklamání. Každá sezona má svůj konec, ale taky začátek, takže jsme se znovu pustili do práce. Člověk se s tím musí poprat a třeba na další sezonu sehnat víc peněz, abychom nebyli závislí na tom, jestli nám město příspěvek navýší, nebo ne. To je prostě náš boj.“
Daří se vám to?
„Je to práce na celý rok. Já si samozřejmě přízně města vážím. To, že městu na orlovském hokeji záleží, je zřejmé a já si moc přeju, aby to tak bylo i v budoucích letech. Ale samozřejmě se snažíme získat pro klub sami co nejvíce peněz.“
Hráčsky jste oslabili, odešel vám útočník Voznica…
„Odešel. A byl to jeden z našich nejlepších hráčů. Ale na druhé straně čekáme na dva hráče, kteří se mají vrátit z polské ligy. A to jsou dva skutečně nadstandardní hráči a s nimi podle mého soudu budeme určitě silnější, než jsme byli v minulé sezoně.“
Je v konkurenci okolních klubů, jako je Havířov, Karviná, Třinec, Frýdek-Místek, Vítkovice nebo Poruba těžké zajistit pro klub odpovídající hráčský kádr?
„Na úrovni mužského hokeje to problém není. Dospělých hráčů je tady dost. Navzdory té konkurenci, ke které můžeme klidně připočítat Nový Jičín nebo Valašské Meziřící. Horší je to na úrovni mládeže. Těch dětí samozřejmě tolik není. I když my máme výbornou spolupráci s Havířovem, který nám na úrovni dorostů hodně pomáhá. Podobně nám pomáhají třeba i Vítkovice. Ale je to v těch mládežnických kategoriích i přesto boj. Ale to je v celé republice, těch dětí, které hrají hokej, opravdu není moc.“
Je podle vás hokej v Orlové sportem číslo jedna?
„O tom jsem přesvědčen, že číslo jedna. Na hokej chodí v Orlové víc lidí než na fotbal, i když to není jako kdysi, kdy na derby s Havířovem přišlo dva a půl, tři nebo i čtyři tisíce lidí. Ty časy už se asi nevrátí, Havířov je v první lize. Samozřejmě si s fotbalem konkurujeme, pokud jde o začínající děti, těch ale není nikde v republice dostatek. A Fotbal je pro ně velká konkurence a vždycky bude. Na nás je, abychom se snažili děti k hokeji přesvědčit. Věřím, že pokud postoupíme z krajského přeboru do druhé ligy, zájem dětí se zase zvýší.“
PETR DOLAN
Zde fotky. Na jedné Daniel Marosz, prezident HC Orlová (takový bych dal popisek pod fotku), druhý snímek je ilustrační. Tase bych radši volil jednu foto než dvě, uvidíme jak to vyjde
