Jeho hokejová kariéra je v tuzemsku spojena s Vítkovicemi. V jejich dresu od druhé poloviny sedmdesátých let do své emigrace v roce 1981 nastupoval a podílel se taky na zisku jejich mistrovského titulu. Význam jeho osobnosti ovšem zcela jistě přesahuje hranice Ostravy. Nejen proto, že po svém návratu do země dvakrát trénoval Havířov. MIROSLAV FRYČER je hokejová legenda, na níž může být celý moravskoslezský region hrdý. Ve svých 58 letech se dočkal pocty. Vyšla mu kniha, v níž bilancuje nejen svůj hokejový život.
Publikace, jejímž autorem je renomovaný hokejový odborník, redaktor deníku Sport Luboš Brabec, nese název Můj divoký hokejový život. A čtenář se v ní dozví, že divoký byl ve „Frigově“ případě život i mimo mantinely. Dramatická emigrace, život za mořem, pak i v západní Evropě, návrat domů, bujarý život, operace jater… Je toho hodně, o čem se obvykle dobře naložený Fryčer svým čtenářům na stránkách nové knihy mohl rozvyprávět. A také tak učinil. „Vykecal jsem se,“ pravil. „Můj život byl hodně divoký, ale neměnil bych. To jsem prostě já,“ pověděl Fryčer na vysvětlenou, proč nese kniha právě takový název. „Ten název vypovídá o všem. Hned se mi líbil,“ řekl Fryčer.
Ačkoliv mu už dříve řada přátel radila, že by měl knihu napsat, moc se do toho nehrnul. Až když se mu s takovým nápadem ozval novinář Brabec, kývnul. Jeho rozhodnutí autobiografickou knihu vytvořit a vydat podle jeho slov podpořilo i zjištění, že si s Brabcem rozumí. „Sedli jsme si od prvního setkání. Na ničem jsme se nezasekli. Já vlastně jen mluvil a vzpomínal,“ popsal Fryčer, když před několika dny v Ostravě svou knihu představoval. „Otevřel jsem se dost, ale všeho s mírou. Nechtěl jsem nikoho urazit nebo ponížit. Dělali jsme to s respektem a úctou,“ líčil Fryčer, v jaké atmosféře kniha vznikala a jaké ohledy přitom bral, či nebral. O sobě mluvil otevřeně. O ostatních, jak řekl, s respektem.
Co vlastně vedlo Luboše Brabce pustit se do psaní knihy o hokejistovi, který se sice prosadil v NHL, přesto se o něm v Česku příliš nemluví a nepíše. Redaktor Sportu má o odpovědi jasno. Právě tento fakt pro něj byl tou zásadní motivací. „Přes jeho parádní kariéru a výkony u nás není zdaleka tak známou postavou, jak by si zasloužil,“ řekl autor knihy. „Je mi ctí, že jsem mohl přispět tomu, aby tenhle jedinečný hokejový příběh mohl vyjít knižně. Věřím, že bude bavit čtenáře stejně tak, jako mě bavilo ho psát,“ pověděl Brabec.
Kniha vznikala rok a půl. Bývalého hokejistu, který v NHL postupně oblékl dresy Quebeku Nordiques, Toronta Maple Leafs, Detroitu Red Wings a Edmontonu Oilers, podle jeho slov práce bavila. A s výsledkem je velmi spokojen. „I mojí máti se to líbilo, o to mi šlo,“ připustil s úsměvem na rtech muž, jenž se v roce 1985 jako vůbec první Čech zúčastnil All Star Game NHL. Á propos úsměv na rtech. Kdo „Friga“ zná, ví, že úsměv k jeho povaze zkrátka patří. Navzdory všemu, čím si v životě prošel. Úsměv ho charakterizuje. Jeho cesta za slávou v NHL byla mnohem složitější, než jaká se nabízí dnešním mladým tuzemským hokejistům. V době Miroslava Fryčera se na západ zkrátka nesmělo. A dostat se ve 22 letech do NHL bylo naprosto nemyslitelné, pokud toho chtěl v době totality český hokejista docílit „legální“ cestou. „Kdyby se Miroslav Fryčer narodil o 30 let později, patřil by dnes k nejpopulárnějším českým hokejistům. V NHL by bral miliony dolarů a neobešla by se bez něj žádná reprezentační akce,“ napsal o vítkovické legendě Brabec. „Měl všechny předpoklady být takovou hvězdou. Dravý, rychlý útočník byl obdařen výjimečným talentem (v šestnácti vstřelil první ligový hattrick a ve dvaceti hrál na olympiádě), na ledě si nenechal nic líbit a radovat se z gólů uměl jako málokdo. I díky své povaze a smyslu pro humor by se stal miláčkem fanoušků,“ ilustroval Brabec představu, jak by to vypadalo, kdyby byl Miroslav Fryčer hokejistou dnešní doby a nikoliv v letech, kdy se v komunistickém Československu nesmělo o zámořské NHL téměř mluvit, natož psát. Zvláště, pokud se týkalo československých emigrantů.
„Po útěku do Kanady se za ním zavřela voda. Kdo neposlouchal „štvavé vysílačky“, netušil o jeho úspěších ani kotrmelcích. Napravit by to měla kniha „Můj divoký hokejový život“, na které jsme od loňského jara intenzivně pracovali a která právě vychází,“ uzavřel Brabec své průvodní slovo ke knize, která je pro Fryčera poctou, jíž si tento někdejší výjimečný hokejista nesporně zaslouží.
(nm) PETR DOLAN
