V roce 2017 bylo v Ostravě vyprodukováno 112 570 tun komunálního odpadu, což je nejvíce za posledních sedm let. Oproti roku 2016 jde o nárůst o bezmála 10 tisíc tun. Komunální odpad byl přitom využit ze 47 procent, což je nejlepší výsledek za posledních sedm let. V roce 2011 to bylo pouhých 28 procent.
„Ekonomická stabilita a zvyšování životní úrovně obyvatel Ostravy se odráží i na růstu množství odpadu. Loni jeden Ostravan vyprodukoval 390 kg komunálního odpadu, zatímco v roce 2016 to bylo 353 kg a v roce 2011 jen 315 kg,“ sděluje náměstkyně primátora Kateřina Šebestová a dodává, že je pozitivní, že objemy separovaného odpadu rostou a klesá množství odpadu směsného. „Dá se říct, že loni jsme sklízeli pomyslné plody toho, co jsme zaseli v předchozích letech. Investice do separačních tašek, které byly ostravským domácnostem rozdány v roce 2012, a do bezplatného přistavení BIO popelnic k rodinným domům, k němuž došlo v roce 2016, se vyplatily,“ říká k tématu náměstkyně Kateřina Šebestová. „Důležitou roli sehrálo v posledních letech také rozšiřování počtu separačních hnízd a budování nových stanovišť jednotlivými městskými obvody za finanční podpory OZO Ostrava. Obrovský význam má samozřejmě i osvěta v podobě kampaní zaměřených na občany a rovněž zacílení pozornosti na novou generaci. Vždyť Centrum odpadové výchovy OZO Ostrava za patnáct let jeho provozu navštívilo už přes 105 tisíc dětí,“ dodává náměstkyně K. Šebestová.
Občané Ostravy v roce 2017 vytřídili 4 174 tun plastů (3,7 % z celkového množství odpadu), 7 674 tun papíru (6,8 %) a 2 712 tun skla (2,4 %). „Nejvíce za posledních sedm let bylo separované zeleně, a to 15 441 tun. To je o 4 tisíce tun více než v roce 2016 a bezmála dvojnásobek ve srovnání s rokem 2015. I když je zřejmé, že u tohoto druhu odpadu velice záleží na klimatických podmínkách v daném roce, jsem přesvědčena, že na tomto výsledku mají zásadní vliv BIO popelnice, které jsme zavedli do našeho systému,“ vysvětluje Kateřina Šebestová a doplňuje, že zeleň se na složení komunálního odpadu v Ostravě podílí opravdu výrazně, a to 13,7 procenta. Směsný komunální odpad, jehož produkce z roku na rok postupně klesá, přitom loni tvořil 46,2 % z celkového množství odpadu, objemný odpad 11,7 %, stavební suť 9,6 % a kovy 4,4 %.
„Vedle separace odpadu je podstatné i jeho další využití,“ doplňuje informace jednatel městské odpadové společnosti OZO Ostrava Karel Belda. „Vlastní technologie na dotřiďování a zpracování odpadu nám umožňují třídit plasty a sklo, zpracovávat zeleň a ze zbytkového plastu a dalších vytříděných spalitelných složek odpadu vyrábět tuhé alternativní palivo. Jeho produkce vzrostla z 9 925 tun v roce 2013 na loňských 26 807 tun a letos bychom měli uvést do provozu druhou výrobní linku, která nám umožní navýšit kapacitu výroby až na 40 tisíc tun,“ pokračuje Karel Belda. „V poslední době i my pociťujeme dopady čínského omezení dovozu surovin z Evropy a právě naše linka na výrobu paliva řeší problém využití zbytkových plastů v celém regionu.“
I když loňská ostravská čísla ukazují pozitivní trendy ve využívání odpadů, pořád ve směsném odpadu zůstává množství využitelných složek. „Město a OZO společně stále hledají další možnosti separace a využití komunálního odpadu, jak energeticky, tak materiálově,“ říká náměstkyně primátora Kateřina Šebestová. „Zkoušíme nyní pilotní projekt, který spočívá v přistavení separačních nádob k rodinným domům, tedy přidání modré popelnice na papír a žluté na plasty. Tento systém už od května OZO zavádí v sousedních Ludgeřovicích a my ho letos na podzim plánujeme vyzkoušet v části městského obvodu Radvanice a Bartovice,“ doplňuje náměstkyně K. Šebestová.
(nm)
