Pomoc volně žijícím ptákům nespočívá jen v instalaci budek a dalších opatření zvyšujících možnosti pro jejich hnízdění, nutné jsou např. i úpravy na budovách a dalších lidských stavbách, které mohou ptákům způsobovat nejrůznější zranění či dokonce smrt. Jedná se například o skleněné plochy.
Sklo a jemu podobné materiály se v současné době těší stále větší oblibě a v zastavěné i volné krajině přibývají. Skleněné plochy, včetně oken našich domů, totiž velmi věrně odrážejí obraz svého okolí a obzvlášť pokud se ve skle zrcadlí zeleň či vodní plocha, ptáci do nich narážejí v plné rychlosti. Nebezpečná jsou však i čirá skla – výplně protihlukových stěn, autobusových zastávek, zábradlí balkonů, skleníků, zimních zahrad apod. Po nárazu do skla ptáci utrpí zranění, jako je vnitřní krvácení nebo otřes mozku, a téměř polovina z nich okamžitě umírá. Nezabezpečené jsou plochy již od velikosti 1m2.
V ostravské zoo byly proti nárazům ptáků zabezpečeny první skleněné plochy ve výbězích chovaných zvířat, a to pomocí lan vertikálně zavěšených v pravidelných rozestupech. K vidění jsou například ve venkovních výbězích šimpanzů a kočkodanů Dianiných u Pavilonu evoluce, dále u výběhu pardálů obláčkových a přibývat budou další.
Hojně používané siluety dravých ptáků nejsou proti kolizím účinné. Aby dokázaly průhledné plochy pro ptáky zviditelnit, je třeba je rozmístit velmi hustě (max. do vzdálenosti 10 cm od sebe). Jedna nebo několik málo nálepek ptačích siluet na velké ploše nefunguje. Ideálním je na ptáky myslet již při stavbě budovy, během níž mohou být skla s předstihem zabezpečena potištěním, tónováním či opískováním. K dodatečnému zabezpečení skleněných ploch je vhodné použít žaluzie, pergoly, záclony, závěsy atd. Dobrým řešením je hustě aplikovat UV nálepky, které jsou pro lidské oko téměř neznatelné, ale většina ptáků je vidí dobře.
Více info o celé problematice naleznete zde.
(nm) foto autor P. Vlček.
