Fotbalová letní přestávka už je dávno passé, ke svému konci se pozvolna chýlí i ta futsalová. A to znamená jediné. V Ostravě se brzy rozhoří tradiční futsalová horečka. Startují totiž všechny okresní soutěže. Tedy okresní přebor, I. třída a II. třída. Největším favoritem té nejvyšší, tedy okresního přeboru, bude znovu Toro Fifejdy. Nejen o tom jsme si povídali s ROMANEM HOLIŠEM (na snímku ve výřezu), vedoucím fifejdského týmu.
Toro Fifejdy je tradičním účastníkem futsalového okresního přeboru. Do nadcházejícího ročníku půjde znovu jako horký favorit na vítězství, souhlasíte?
„Vyhrát chceme vždycky, i kdybychom hráli proti Barceloně. Ale mnohem důležitější je, že se sejdeme a ten futsal si spolu zahrajeme. Jasně, že je to pro nás stejně prestižní, jako kdybychom hráli Premier League, futsal má na Ostravsku velkou tradici, s většinou soupeřů se dobře známe a ty zápasy jsou prestižní, ale ze všeho nejdůležitější je si zahrát.“
Váš tým měl vždy pověst…jak to přesně říct?
„Takového divokého týmu, že? Ano, to jsme vždycky byli. Ale za ty roky už se to přece jen změnilo. Neříkám tedy, že už divocí nejsme, ale už to tak nehrotíme a díváme se na ten futsal dnes prostě jinak. Hlavně si zahrát. A vyhrát.“ (usmívá se)
Toro má tradičně našlapaný kádr a v něm bývalé prvoligové fotbalisty…
„Těšíme se, že se nám uzdraví Radim Wozniak, protože to je opravdu úplně jiná liga. A ten když hraje, těžko nás někdo poráží. Radim si hraje prost svoji šou. Máme tam i Michala Prokeše, hraje s námi i můj syn Roman, který teď hrává druhou ligu ve Vítkovicích. To je všechno fajn, ale já myslím, že hlavní silou našeho týmu je hlavně charakter. My prostě chceme urvat každý zápas a ten balon do branky za každou cenu nějak dokopat. A když už nás někdo porazí, tak ho to musí aspoň bolet.“
Na které soupeře se nejvíc těšíte?
„Na všechny. V té soutěži není žádný zápas jednoduchý. A myslím si, že jsou tam i lepší soupeři, než jsme my. Ale my tam prostě necháváme to srdce, a to vítězí. Budou to ale zase souboje. Třeba proti Sokolu Poruba, který má gólmana, na kterého se nám nedaří. A třeba náš střelec Ríša Urban má na něj vyloženou smůlu, ne a ne mu dát gól. Věříme, že ten komplex konečně prolomí.“
Jako vítěz posledního ročníku okresního přeboru jste mohli postoupit do Moravskoslezského krajského přeboru, tedy do čtvrté nejvyšší soutěže. Proč jste tak neučinili?
„Protože na to upřímně nemáme. Časově, ani výkonnostně. My jsme rádi, že hrajeme okres, baví nás to i tehdy, když skončíme třeba sedmí nebo osmí. Bohužel stárneme a čím jsme starší, tím víc nás všechno bolí a jsme rádi, že soupeřům stačíme.“
Ostravsko a severní Morava, to byla vždy futsalová bašta. Právě v tomto regionu v minulosti působily nejlepší republikové týmy. Zdejší soutěže měly vyšší úroveň než stejné soutěže v Čechách. Platí to stále?
„Bohužel už ne. Futsal na Ostravsku stagnuje. Pořád je tady hodně týmů, kteří ho hrají, jenže hrají ho stále stejní hráči. Nepřibývají mladí. A pokud ano, jen velmi málo. Až na velmi vzácné výjimky tady totiž neexistuje futsalová mládež. A já jsem jedním z těch, kteří prosazují vznik mládežnických futsalových soutěží. Jenže to nepůjde tak snadno.“
Proč?
„Protože nejsou trenéři a obecně lidé, kteří by se mládežnickému futsalu věnovali. Futsal tady pro sebe nedokázal takové lidi sehnat. A je to proto, že je zřejmě nedokáže zaplatit. Jsem přesvědčen o tom, že člověk, který by se z pozice svazu o mládežnický futsal na Ostravsku staral, by za to prostě měl dostat zaplaceno. Zaznamenávám názory, že pro mládež by se mělo pracovat zdarma. Já jsem zastáncem přesně opačného názoru. Žijeme v době, kdy každý pracuje a spousta lidí má třeba dvě zaměstnání. A pokud se má někdo věnovat mládeži, pak to bude jistě na úkor volného času nebo třeba toho druhého zaměstnání. A proto by zaplaceno dostat měl. To se netýká jen futsalu. Vždyť si vezměte, že evropský fotbal ztratil za posledních sedm až deset let sedm milionů fotbalistů. Ta moc jich ubylo. To je strašné číslo. A je to zase jen o tom, že nejsou zaplacení trenéři. Bývalý ligový fotbalista Honza Žemlík dnes pracuje jako fotbalový mládežnický trenér v Baníku Ostrava. Velice ho uznávám. A on říká, že mládežnický trenér by měl dostávat za svou práci deset tisíc korun měsíčně. Kvalitního člověka je prostě třeba zaplatit. A bez kvalitních lidí to nejde. A to samé platí i pro futsal.“
Věříte tomu, že potenciál v mládeži futsal na Ostravsku má?
„Určitě. Nejen futsal, všechny sporty. A teď záleží na tom, jestli je futsal pro sebe získá. Dětí je tady hrozně moc. Když si je získáte, budete je mít. Abyste si je získat mohl, musíte se jim věnovat. A jsme zase u toho, o čem jsem mluvil před chvílí. Chce to systém, lidi a finance. Futsal na Ostravsku sice stagnuje, ale to není stav, který by se nedal změnit.“
PETR DOLAN
