Vedle vánočního dárku pro děti v podobě volného vstupu na Štědrý den a oba následující vánoční svátky připravila ostravská zoologická zahrada předvánoční novinku pro všechny návštěvníky – v pavilonu Papua vznikla nová expozice pro krajty zelené.
Nová expozice v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava pro krajty zelené vznikla v pavilonu Papua – největším akvaterarijním komplexu ostravské zoo. Nové akvaterárium najdou návštěvníci v průchodu do Voliéry Papua. Kromě krajt, které se staly prvními zástupci hadů v tomto pavilonu, jsou ve vodním prostředí k vidění i dva zástupci paprskoploutvých ryb. Jedná se o hejno stříkounů pětitrnných – ryb se zajímavou strategií lovu potravy – a murénu sundskou, což je jediný druh murény, která v dospělosti obývá sladké vody. Vybudováním nového akvaterária došlo k rozšíření a zpestření prostoru prezentujícího návštěvníkům vzácné zástupce papuánské přírody. Společně s otevřením nového akvaterária bude zároveň znovu zprovozněna expozice Písčiny řeky Fly, jejíž součástí je akvárium o objemu 8000 litrů, které prošlo v minulých měsících rozsáhlou opravou. Akvárium obývají dva druhy želv – karetky novoguinejské a dlouhokrčky Siebenrockovy – a starobylé ryby baramundi severní.
Krajta zelená (Morelia viridis) obývá celou Papuu (ostrov obecně znám jako Nová Guinea) a přilehlé malé okolní ostrůvky, kde se vyskytuje v mnoha barevných formách. „Krajty v Zoo Ostrava pocházejí z malého souostroví Aru jihozápadně od Papui. Na těchto ostrůvcích se nachází tropický deštný les se spoustou často bezejmenných říček. Jedna z nich se stala předlouhou pro naše nové akvaterárium,“ vysvětluje vedoucí zoologického oddělení Jiří Novák. V přírodě tento škrtič přes den odpočívá stočený v typické poloze na větvi a aktivní je v noci. Mladí jedinci loví převážně drobné plazy (například scinky), v jídelníčku starších jedinců se vyskytují hlavně menší savci a také ptáci. „V přírodě zatím nepatří k ohroženým druhům, v lidské péči se však množí poměrně vzácně. Zoo Ostrava získala dvě dospělé samice ze spřátelené Zoo Plzeň, kde se tito hadi úspěšně rozmnožují,“ dodává Jiří Novák.
Stříkoun pětitrnný (Toxotes chatareus) obývá estuária, mangrovové porosty, ale proniká také do sladkovodních řek a malých potoků, žije dokonce i v jezerech. Zde preferuje břehy s převislou vegetací. Podobně jako sedm dalších druhů stříkounů se živí převážně hmyzem. Na rozdíl od jiných ryb stříkouni nečekají, až potrava dopadne na vodní hladinu, ale vystřikují vodu z tlamky a zasahují hmyz sedící na vegetaci nad hladinou. Sestřelený a na hladinu spadlý hmyz je stříkouny rychle lapen. Stříkoun pětitrnný však loví také korýše a malé rybky a na rozdíl od jiných stříkounů žere také rostlinnou potravu. Hlavní potravou však zůstává hmyz, který dokáže sestřelit na vzdálenost až 150 cm.
Muréna sundská (Gymnothorax polyuranodon) – jedná se o murény žijící v mořích, v estuáriích i řekách, přičemž jejich životní cyklus není přesně znám; nicméně se zdá, že mláďata tráví počáteční cyklus svého života v mořském prostředí a poté migrují do sladké vody. V řekách bývají pozorovány až 20-30 km od moře. Nedávná studie z chráněné oblasti Wet Tropics of Australia naznačuje, že odrostlá mláďata a dospělí jedinci skutečně preferují sladkovodní prostředí a estuária, což z tohoto druhu dělá jediný skutečně sladkovodní druh murény.
(ab)
