Jednou z nejúčinnějších metod, jak spotřebitele s co nejmenším úsilím přimět k uzavření smlouvy či k jinému jednání, je zastrašování. Prodejci stačí vyvolat v potenciálním kupujícím strach či obavu o něco, co je pro něj důležité, ať už se jedná o bezpečí, zdraví jeho či blízkých osob, majetek nebo třeba dobrou pověst, a pak mu nabídnout ideální řešení jeho problému. Prodejci přitom využívají faktu, že strach je jednou z nejintenzivnějších emocí a člověk často udělá téměř vše, aby se tohoto nepříjemného pocitu zbavil. Pokud podnikatel přitom uvádí nepravdivé či zkreslené informace o míře rizika, které spotřebiteli, či jeho rodině skutečně hrozí, pak se pravděpodobně jedná o nekalou obchodní praktiku.
Zastrašování spotřebitele najdeme také na tzv. Černé listině nekalých obchodních praktik. V zákoně o ochraně spotřebitele na tzv. černé listině nekalých praktik, která obsahuje ty nejzávažnější prohřešky, kterých se podnikatel může vůči spotřebiteli v oblasti nekalých praktik dopustit, najdeme toto: „obchodní praktika je považována vždy za klamavou pokud podnikatel uvádí nesprávné údaje o povaze a míře rizika pro osobní bezpečnost spotřebitele nebo jeho rodiny, pokud si jeho výrobek nebo službu nekoupí“.
Na naši poradnu se obrátil pan Martin, který na podzim našel ve své schránce letáček s nabídkou kominické firmy na provedení pravidelné údržby spalinových cest. Protože bylo před topnou sezónou a nabídka se zdála být cenově výhodnější než u jeho tradičního kominíka, rozhodl se službu vyzkoušet. Zavolal na uvedené telefonní číslo a pozval si pracovníka firmy domů. Ten na místě provedl kontrolu, a k překvapení pana Martina mu místo vymetení komínu sdělil, že prakticky vše je špatně a komín vyžaduje nákladnou rekonstrukci. Barvitě panu Martinovi vylíčil, jak mu vyhoří dům, pokud nebude postupovat podle jeho instrukcí a nenechá komín opravit. Jelikož byl pracovník firmy velmi přesvědčivý, byl již říjen a mohl by nastat problém sehnat zhotovitele, pan Martin neváhal, a na místě pro jistotu podepsal objednávku díla za téměř 80 tisíc korun a zaplatil zálohu. Poté co pracovník odešel a pan Martin se trochu vzpamatoval z šoku, uvědomil si, že ani ne před pěti lety nechal vyvložkovat celý komín. Pro jistotu si pozval odborníka, revizního technika spalinových cest, který shledal, že vše je v pořádku a oprava by byla zbytečnou investicí.
Pan Martin se rozhodl uzavřít smlouvu pouze díky tomu, že byl ze strany podnikatele účelově a bezdůvodně vystrašen. Takové zastrašování spotřebitele může mít velmi mnoho různých podob.
„Pokud nepodepíšete přechod k jinému dodavateli, odpojí Vám elektřinu“, „Pokud si nezakoupíte náš zázračný přístroj, Vaše nemoc se rapidně zhorší…“, „Voda ve Vaší studni je závadná, pokud neinvestujete do naší čističky, pak budete mít vážné zdravotní problémy…“. Výjimkou bohužel nejsou ani případy agresivního vymáhání neexistujících dluhů prostřednictvím inkasních agentur: Formule: „Pokud nám nezaplatíte, pošleme na Vás exekutora…“ je totiž nebývale účinná. Pro pana Martina nakonec vše dopadlo dobře, po dlouhých tahanicích mu firma vrátila i zaplacenou zálohu. Ne ve všech případech se ale podaří podepsanou smlouvu takto zrušit a nekalou praktiku prokázat, zejména proto, že vše probíhá většinou ústně a často u spotřebitele doma.
Spotřebitelům, kteří se do podobného tlaku ze strany prodávajícího dostanou, Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z. s. doporučuje nepodléhat v takové chvíli hned panice a před podpisem smlouvy si raději informace ověřit ještě z jiného nezávislého zdroje. Jak se říká dvakrát měř a jednou řež. A to platí dvojnásob, pokud se jedná o větší investici či dlouhodobou smlouvu!
Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska z.s.
Internetové stránky: www.sos-msk.cz
(ab) Zdroj: Město Ostrava
