Kolik hrochů žije v evropských zoologických zahradách? Proč může jejich počet v blízké budoucnosti klesnout, přestože se v lidské péči velmi dobře množí? A kdy se Ostrava dočká nového hrošího samce?
Chov hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius) patří k těm náročným, což dokazuje také trend, kterým se evropská populace vyvíjí. V současné době se hroši chovají celkem v 80 institucích v počtu 206 jedinců. Možná se to nejeví jako malé číslo, přesto však hrozí, že počet hrochů v Evropě může v blízké době klesnout, a to paradoxně přesto, že se hroši v zoo velmi dobře množí. Případný pokles je totiž způsoben zejména chybějícími zájemci o hrochy z řad evropských zoo. „Pro rok 2019 má doporučení k rozmnožení hrocha pouze jediná zoo (ve Velké Británii). V tomto roce by také mělo dojít k přesunu šesti zvířat. Dalších dvacet na nová místa čeká, ta však momentálně nejsou,“ popisuje neveselou situaci vědecký pracovník Zoo Ostrava Jan Pluháček, který koordinuje chov hrochů v Evropě a vede i příslušnou plemennou knihu.
Současný stav vyplývá také z dlouhověkosti hrochů. Příkladem je samice, která uhynula v roce 2018 v Jeruzalémě ve věku 59 let. Chov hrochů je tak dlouholetý závazek, a místo pro nového hrocha u jednotlivých chovatelů vzniká pouze, pokud nějaké starší zvíře uhyne. Proto se musela také zastavit reprodukce, jelikož mláďata není kam umisťovat. Nejlepším řešením by bylo hrochy chovat tak, jako žijí v přírodě, tedy nechat je všechny rozmnožit a část mladých zvířat následně zkrmit obdobně jako padají za oběť krokodýlům, nemocem, lvům či jiným hrochům. Tento způsob je však v Evropě dosud spíše výjimečný. Počet zoologických zahrad chovající hrochy tak dlouhodobě pomalu klesá. Ačkoliv hroch není náročné zvíře, co se chovu samotného týče, potřebuje v našich podmínkách vytápěný pavilon s bazénem.
Mezi šesti zvířaty, která by se letos měla v rámci Evropy přemístit, je i jeden hroší samec, který najde svůj nový domov v Zoo Ostrava. Pro ostravskou zoo to také představuje příchod symbolického zvířete, protože ho má i ve svém logu. „Do naší zoo přijde mladý, šestiletý samec z Antverp a vytvoří pár s o rok mladší samicí, kterou jsme získali v roce 2016 ze Zoo Whipsnade (Velká Británie),“ řekl Pluháček.
Celkový přehled současné evropské populace hrocha obojživelného je shrnut ve 13. vydání Evropské plemenné knihy, kterou právě v těchto dnech vydala ostravská zoo. Zoologická zahrada v Ostravě rovněž od roku 2015 spolu s Univerzitou v San Diegu (USA) řídí i celosvětovou Skupinu odborníků pro hrochy v rámci nejvýznamnější světové ochranářské instituce IUCN.
(ab)
