V září letošního roku uplyne sto let od vzniku Archivu města Ostravy jako instituce systematicky pečující o písemné dokumenty z ostravského prostředí. Cesta k jeho vzniku nebyla jednoduchá ani přímá a stojí za ní úsilí a práce mnoha osobností. K úspěšnému etablování archivu přispěla vedle jejich neúnavné osvětové a sběratelské činnosti i příhodná konstelace v tehdejších mocenských kruzích na radnici, která přála založení nové paměťové instituce. A tak na zasedání správní komise Moravské Ostravy dne 13. 11. 1922 bylo schváleno systemizování místa městského archiváře. V březnu 1923 byl vypsán konkurz na archiváře s požadavkem univerzitního vzdělání a praxe v oboru historie či archivnictví. V něm obstál středoškolský profesor Alois Adamus a 1. září 1923 se stal prvním městským archivářem.
Adamusovo působení v této roli bylo ukončeno v roce 1935, kdy byly odborné práce svěřeny externistům a administrativním správcem byl jmenován Oldřich Dušek. Tato situace trvala do vzniku protektorátu, kdy byl do čela archivu jmenován okupační správou města ostravský německý historik a muzejník Richard Drapala, kterého počátkem roku 1942 nahradil Julius Klitzner. Činnost archivu byla v období nacistické okupace ovlivněna válečnými událostmi. Archivní fondy a muzejní sbírky byly zčásti vyvezeny do různých depozitářů mimo Ostravu. Proto se prvořadým poválečným úkolem stalo tyto fondy a sbírky získat zpět, což se staronovému vedoucímu O. Duškovi povedlo.
Po roce 1948 byl O. Dušek odstaven a nahradil jej Jaroslav Zahradník. Nicméně archiv stále trpěl nedostatkem školeného personálu a bojoval i s prostorem. Narůstající objem archivních fondů nebylo kam uložit. Pořádací práce vázly a teprve příchod dvou absolventek brněnského archivnictví Blanky Pitronové v roce 1952 a poté Marie Gajdoštíkové v roce 1954 nastartoval v městském archivu standardní archivní procesy jako pořádací práce a zpřístupňování dokumentů veřejnosti.
V roce 1960 se archiv přestěhoval do svého trvalého sídla na Špálově ulici 19 v Ostravě-Přívozu, do budovy někdejší přívozské radnice. O rok později se jeho ředitelem stal Karel Jiřík, který významně přispěl k proměně archivu ve vědeckou instituci. Začal s vydáváním sborníku Ostrava, který vychází již 60 let a stál za mnoha publikacemi o historii města. Jeho éra byla přerušena normalizací. Během té se v čele Archivu města Ostravy (AMO), takto pojmenován byl roku 1969, vystřídali tři ředitelé.
Po roce 1989 se do čela AMO vrátil Karel Jiřík, po něm nastoupil Antonín Barcuch, za jehož vedení byla zahájena výstavba moderního depozitáře a rekonstrukce historické budovy, stavební práce byly dokončeny již za ředitelky Blaženy Przybylové, která stála v čele AMO, až do své smrti v roce 2017 a která pokračovala v budování prestižního postavení archivu v rámci ostravských paměťových institucí.
Po příchodu K. Jiříka do Ostravy se zdejší archiv začal proměňovat v koordinační středisko historicko-vlastivědného výzkumu. Zároveň hledal nový způsob prezentace výsledků studia archivních dokumentů o městě a v roce 1962 se mu ve spolupráci s představiteli Pedagogické fakulty podařilo prosadit vydávání sborníku Ostrava. V první redakční radě sborníku Ostrava se tak sešli vedle K. Jiříka, M. Myška a A. Sivek z Pedagogické fakulty, ředitelka Ostravského muzea Jitka Noušová, ze Slezského ústavu ČSAV v Opavě Blanka Pitronová, z Galerie výtvarného umění v Ostravě Otakar Otáhal (ten jen v letech 1962–1963) a člen krajského výboru KSČ Oldřich Prudel. V roce 1963 vyšel první svazek. Za 60 let vydávání sborníku se redakční rada mnohokrát obměnila. Neblahý vliv na její složení měla normalizace. Stejně jako se měnili členové redakční rady měnila se i jeho periodicita. Po roce, dvou i čtyřech se již několik let vydává každoročně. V letošním roce vyjde jeho 37. svazek, který je věnován stému výročí založení Archivu města Ostravy a do nějž přispěly i zástupci dalších archivních institucí existujících v Ostravě – podnikové archivy Vítkovic, a.s., Nové huti – Liberty Steel, a oba univerzitní archivy.
Od roku 1997 až do současnosti sestavuje kronikář města Ostravy, který je zaměstnancem archivu, Ostravské kalendárium, které vychází na počátku následujícího roku. Od září 2011 archiv zpracovává internetové historické kalendárium, pro které v rámci každého týdne v roce zpracovává ke dvěma až čtyřem vybraným datům stručný popis historických událostí, biografických hesel ad., vztahujících se k městu. Od ledna 1999 se v měsíčníku vydávaném městem Ostrava objevuje samostatná strana věnovaná historickým tématům a osobnostem zpracovaná archiváři. V roce 2018 byla také na webových stránkách města Ostravy spuštěna elektronická encyklopedie Ostravy, což je projekt inspirovaný podobnou brněnskou encyklopedií vytvářenou na základě aplikace vyvinuté firmou Grafické studio černá a fialová. Archiváři v aplikaci vypracovávají hesla k osobnostem spjatým s Ostravou, ke zdejším budovám a událostem, pamětním deskám apod.
(ab)
