Různorodé prostředí Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava splňuje hnízdní nároky mnoha volně žijících druhů ptáků. Proto je zde ptačí biodiverzita poměrně vysoká – v posledních letech zde pravidelně hnízdí více než 60 druhů. Jedná se o druhy lesní, dále druhy otevřených ploch, druhy hnízdící na budovách (synantropní) i druhy vázané na vodní prostředí. Zástupci některých druhů hnízdí často v bezprostřední blízkosti návštěvnických tras.
Brhlík lesní (Sitta europaea) je znám nejen tím, že šplhá po stromech, a to nejčastěji hlavou dolů, ale i tím, že otvor do hnízda rád zmenšuje směsí bláta a slin až na průměr svého těla. Na videu je vidět vzácný případ, kdy otvor již přesně odpovídal průměru těla brhlíka a k jeho zmenšení tedy nemuselo dojít. Brhlíci obsazují k hnízdění jak přirozené dutiny ve stromech, tak i ptačí budky typu „sýkorník“.
Drozd zpěvný (Turdus philomelos) je vynikající zpěvák, jehož zpěv si v ničem nezadá se zpěvem slavíka obecného. Jeho hnízda se podobají hnízdům kosa černého, dají se však od nich rozlišit na první pohled. Kotlinka hnízda je perfektně vymazána hlínou a je zcela hladká. Takhle to umí jen drozdi zpěvní. Těchto nádherných lovců žížal v posledních letech podstatně ubylo, a tak jsme rádi, že v ostravské zoo hnízdí ještě jejich slušné počty.
Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) patří mezi tzv. fluktuační druhy. Zatímco v některých letech jsou vzácnější, o pár let později se s nimi setkáme na vhodných místech velmi často. Hnízdo střízlíků je umístěné nejčastěji ve spleti kořenů blízko země, je kryté shora a otvor má z boku. Stejně jako červenky i střízlíci ochotně obydlují i hromady nařezaných větví. Pokud pro ně takové hromady připravíme, určitě se tam nějací střízlíci i červenky objeví.
Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) je vodní pták, který patří mezi chřástaly. V našich podmínkách hnízdí většinou dvakrát ročně stejně jako tomu bylo letos v ostravské zoo. U slípek můžeme pozorovat vzácný jev, kdy vzrostlá mláďata z prvního hnízdění pomáhají rodičům krmit malá mláďata z hnízdění druhého. Slípky mohou takto vychovat až šest mláďat.
Lejsek šedý (Muscicapa striata) je rovněž druh, u nějž došlo v posledních letech k podstatnému zmenšení počtů. Pro hnízdění vyhledává tzv. polodutiny, což znamená, že z hnízda musí vždy mít dobrý výhled do okolí. Takové podmínky splňují třebas otvory po ulomených či vyhnilých větvích v kmeni, úžlabiny mezi silnějšími větvemi anebo speciálně vyrobené polobudky. Pro svá mláďata loví většinou létající hmyz. Proto se jedná o přísně tažný druh, který se u nás vyskytuje od května po začátek září.
ab)
