Stehlík obecný se vyskytuje v otevřené krajině s roztroušenými stromy, jako jsou parky, sady nebo zahrady. Přírodní areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava mu dokonale vyhovuje, pravidelně zde hnízdí několik párů tohoto nejbarevnějšího pěvce naší přírody.
Stehlík obecný (Carduelis carduelis) se po většinu roku živí výhradně semeny rostlin, hlavně bodláků, pcháčů a lopuchů, jejichž plodenství šikovně vybírá úzce kuželovitým zobákem. Díky jeho tvaru může získávat semínka z méně přístupných částí rostlin. Pouze při hnízdění loví hmyz a jiné bezobratlé živočichy. Při hledání potravy ho můžeme zahlédnout na okrajích cest a úhorech. A možná jej zahlédnou i účastníci sobotní procházky areálem zoo, která se uskuteční 27. dubna v rámci soutěžního projektu v pozorování městské přírody – City Nature Challenge.
„Na rozdíl od většiny ostatních pěvců, kteří si obhajují svůj hnízdní revír, mohou stehlíci hnízdit v užších skupinách až deseti párů. To je právě případ letošního hnízdění v areálu ostravské zoo, kde si dva páry stehlíků postavili hnízdo pouze 15 m od sebe. A jak se to u některých ptačích druhů stává, jeden pár se příliš nenamáhal se sháněním materiálu na stavbu hnízda, ale chodil pro materiál k sousedovi,“ popisuje ornitolog Otakar Závalský, který v zoo koordinuje biodiverzitní opatření.
Úhledné hnízdo z mechu a lišejníku vystlané jemným rostlinným chmýřím budují stehlíci vysoko na stromech ve spleti větví. Na vejcích sedí jen samice, samec ji střídá pouze na dobu, kdy se vylétá nakrmit. Mláďata krmí oba rodiče, a to hlavně hmyzem. Během péče o druhou snůšku se v blízkosti dospělých ptáků potulují také skupinky mladých jedinců.
Video zachycuje budování hnízda stehlíka obecného v přírodním areálu Zoo Ostrava.
Zpěv stehlíka přednášený z vyvýšeného místa ze stromu či drátu elektrického vedení tvoří hlavně švitořivé a cvrčivé prvky. Dříve býval stehlík oblíbeným klecovým ptákem pro své pestré zbarvení i příjemný zpěv. „Stehlíky u nás můžeme pozorovat celoročně. Nejedná se ale stále o stejné ptáky, na zimu se asi polovina našich stehlíků odstěhuje do Středomoří a na jejich místo nastoupí populace ze severnějších částí Evropy. V zimním období se všichni stehlíci spojují do velkých hejn, ve kterých se formují hnízdní páry na příští rok. Od konce zimy pak začínají samci pátrat po vhodném hnízdišti,“ vysvětluje Otakar Závalský. Stehlíků je v České republice určitě méně, než tomu bylo před desítkami let. Naštěstí ale stále patří k hojnějším druhům pěnkavovitých pěvců.
Foto: autor Enrico Gombala.
(ab)
