Na Ostravu dopadaly v dopoledních hodinách 29. srpna 1944 americké bomby. Cílem letounů americké armády byly ostravské rafinerie a nádraží v Přívoze. V té době již byli lidé na přelety letounů nad městem zvyklí a mnozí nepřikládali význam sirénám, které ohlašovaly letecký poplach. Letecký útok na Ostravu však strategické cíle – vítkovické železárny a chemičku Rütgers – zasáhl jen okrajově, většina bomb bohužel dopadla do obydlených oblastí. Nálet trval přes hodinu a vyžádal si téměř 500 obětí na životech. Značné škody vznikly v Zábřehu, Vítkovicích a Slezské Ostravě, silně zasaženo bylo také centrum města v okolí Zámecké ulice. Památce Ostravanů, kteří při bombardování zahynuli, je věnována pamětní deska, která bude slavnostně odhalena ve čtvrtek 29. srpna v 11 hodin na rohu Zámecké a Dlouhé ulice. Jejím autorem je ostravský výtvarník Marek Pražák.
„Autorem pamětní desky je výtvarník Marek Pražák, který má ateliér v nedaleké Nádražní ulici a je tak spojen s centrem Ostravy a její historií. Myslím si, že i proto dokázal tak citlivě propojit smutnou událost s lidským příběhem, s příběhem Ostravanky na pozadí vybombardovaného centra města,“ řekl statutární zástupce ostravského primátora Radim Babinec.
Pamětní deska bude umístěna prakticky v místě, kam v centru města, dopadaly bomby. Jedna zničila rohový dům na Masarykově náměstí, další dopadly do ulic a na obytné budovy, jiná poničila obchodní dům RIX v dnešní ulici 28. října, který se jako symbol bombardování objevuje v levé části pamětní desky. Postava ženy u bombami poničeného obchodního domu asociuje příběh – může se jednat o obyvatelku Ostravy, zaměstnankyni obchodního domu nebo matku hledající dítě. Pamětní deska je tak symbolem všech obětí města a postava ženy dává desce silný a autentický náboj.
V tentýž den začíná také výstava s názvem „Ostrava 29. srpna 1944“, která je společným projektem města, Post Bellum a Archivu města Ostravy u příležitosti 75. výročí bombardování. Vzpomínky Ireny Ondruchové, Emila Najzara a Tomáše Pertileho zaznamenali dokumentaristé Paměti národa Petra Sasínová a Tomáš Netočný.
Irena Ondruchová byla tehdy sedmnáctiletou dívkou a bombardování přežila skrčená ve skruži za hřbitovem v Zábřehu. „Pak jsem vylezla na cestu a spatřila to neštěstí. Mrtví leželi všude kolem a z úst jim vytékaly pramínky krve.“
Stejnou událostí se zabývá i 16minutový dokument, který přináší komplexní, přitom autentický a barvitý obraz neštěstí z 29. srpna 1944, které bylo jednou z nejtragičtějších válečných událostí na území dnešní České republiky. Zveřejněn bude na www.ostrava.cz v aktualitách. Město Ostrava dokument zároveň poskytne ostravským základním školám jako edukační materiál do výuky.
(ab)
