Se začínajícím létem rozkvetlo v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava mnoho dalších rostlinných druhů. Na Sluneční louce je k vidění jedna krásná novinka z podhůří Himálaje – liliochvostec himálajský.
Na různých místech areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava probíhá průběžně výsadba medonosných rostlin. Jednou z rostlin atraktivních nejen pro včely, ale i zraky návštěvníků je rostlina pocházející z podhůří Himálaje. Zájemci ji najdou na Sluneční louce (nedaleko pavilonu Papua). Jde o liliochvostec himálajský (Eremurus himalaicus). Jeho objev je datován do roku 1811, kdy byl nalezen v pohoří severozápadního Himálaje. Je to rostlina s horizontálně se rozrůstající podzemní hlízou hvězdicovitého tvaru. Tento zásobní orgán je složený z 5–8 samostatných kořenů s růstovým vrcholem. Brzy na jaře vyrůstá mohutná růžice listů dlouhých 50–60 cm. V květnu nebo červnu se pak objevuje květní stvol s mnoha bílými květy dorůstající výšky až 150 cm. Květy jsou velkým lákadlem pro hmyz, protože tyčinky jsou plné pylu. Pomalu vykvétají od spodu květenství.
Přes jarní a letní období potřebují rostliny dostatek vláhy a hodně slunce, naopak po odkvětu vyžadují sucho. V zimě jim sníh ani mráz nevadí, ale po vyrašení je případné jarní mrazíky mohou poškodit. Aby stvoly dorostly do patřičné výšky a měly hodně květů, musí mít rostliny hlubokou a propustnou půdu dostatečně zásobenou živinami.
Nachází uplatnění jako solitéra ve výsadbách s jinými trvalkami či letničkami. Protože trpí esteticky nepříjemnou vlastností, v době kvetení mu již od špiček usychají listy, je vhodné ho kombinovat s rostlinami, které zasychající listy schovají. Poměrně brzy zatahuje a zůstávají po něm prázdná místa. V době kvetení je krásnou solitérou i na volné travnaté ploše.
(ab)
