Při procházce areálem Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava lze v tomto jarním období spatřit na několika místech v okolí bahenních a vodních ploch rozkvétat hroznovitým květenstvím asi 20 cm vysokou rostlinu lidově nazývanou vodní jetel. Jedná se o ohroženou vachtu trojlistou.
Rostlina získala tento lidový název díky tvaru listů. Ale je známa pod mnoha jinými jmény – například třílistník, třírožka, bobřek, hořký jetel apod. Vědecký název Menyanthés je odvozen z řeckého menýein (odhaliti se) a anthos (květina), zřejmě pro nápadné květy. Odborný český název je pak vachta trojlistá. Je to vytrvalá bylina se silným oddenkem a přímou lodyhou, která je zakončena hroznem květů. Listy jsou střídavé, trojčetné a dlouze řapíkaté. Květy jsou pětičetné, kalich je 2–3 mm dlouhý, koruna je nálevkovitá, bělavá až narůžovělá, třásnitá. Plodem je tobolka. Vachta roste na rašelinných a jiných vlhkých loukách, v pramenných mísách, vodních příkopech, na okrajích tůní, a prosvětlených bažinných vrbových křovinách.
Jde o starou léčivou rostlinu používanou od 16. století. Užívala se při žaludečních potížích a nechutenství, proto se její listy přidávaly i do hořkých žaludečních likérů. Dnes se uplatňuje především homeopaticky. Užívá se list, který se sbírá v době květu. Suší se rychle ve stínu nebo jen krátce na slunci, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 50 °C. Droga obsahuje glykosidní hořčiny. Bývá také pěstována jako okrasná vodní rostlina v zahradách. Vachta trojlistá je v Červeném seznamu ČR hodnocena jako ohrožený druh naší květeny (C3), stejná kategorie ochrany jí přísluší i podle zákona. Ve volné přírodě by se tedy neměla trhat.
V ostravské zoo lze tuto rostlinu spatřit v expozici Mokřady, v tůních u expozice Čitván nebo při komentovaných prohlídkách pěstebních skleníků.
Foto: autor David Kubala.
(ab)
