Za lidový název petrklíče vděčí tato skupina rostlin sv. Petrovi, který každý rok 22. února pomyslně odemyká jaro, a tvaru okolíku, který připomíná zuby klíče.
Botanické pojmenování tohoto rodu nám říká, že už naši předkové si povšimli rozkvětu těchto rostlin v době začínajícího jara, a proto je začali nazývat v překladu „prvními“ neboli primula (odvozeno od latinského primus).
V areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava rozkvétají v tuto dobu různé druhy a hlavně lidmi vyšlechtěné kultivary v nejrůznějších barevných kombinacích, které často nalezneme v jarních nabídkách květinářů a zahradníků. Ve světě existuje asi 550 druhů prvosenek. Jedna z nich, český neoendemit Primula elatior var. corcontica, se přirozeně vyskytuje pouze v Krkonoších.
Nejznámější českou prvosenkou je zcela určitě prvosenka jarní (Primula veris), která patří mezi zákonem chráněné druhy naší přírody. Má krátké, avšak silné kořeny, díky kterým se může „dožít“ až padesáti let. Prvosenka našla využití v lidovém léčitelství.
Její odvary se používají při zánětu horních cest dýchacích, bronchitidě, chřipce i astmatu. S prvosenkami je spojována i řada lidových pověr. Sloužily k přivolání dobrých víl, které chránily zahradu, a naopak odháněly zlé duchy od nemocných. Nejsilnější moc má údajně petrklíč v oblasti lásky – dívkám dokázal přivolat vytouženého milého.
(nm)
