V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava jsou k vidění nejen zvířata z různých koutů zeměkoule, ale stejně tak i rostliny. Na Cestě lesa, tedy na nejsevernější botanické stezce, roste například vícero druhů z oblasti Severní Ameriky. V tento čas je zde možno vidět bíle rozkvétající nízké rostliny. Je to rojovník grónský.
Ještě nedávno byly tyto rostliny zařazeny a vnímány jako samostatný rod čeledi vřesovcovité (Ericaceae). Nyní jsou vedeny jako jedna z podsekcí skupiny pěnišníků a azalek. Ve své domovině mají přezdívku labradorský čaj. Někdy se této rostlině říká čaj zátoky Hudson (Hudson Bay Tea), jejím domovem je totiž daleký sever. Správné botanické označení rostliny však zní rojovník grónský (Ledum groenlandicum). Je rozšířena v oblasti Grónska, Kanady a na severovýchodě a severozápadě Spojených států amerických. Roste v bažinách a otevřené tundře, příležitostně také na mokrých březích potoků či na skaliskách. Je to nízký keř dorůstající do výšky 50 centimetrů (zřídka až 2 metry vysoký) se stálezelenými listy o délce 20–60 milimetrů a šířce 3–15 milimetrů. Listy jsou z horní strany zvrásněné, ze spodní strany hustě chlupaté a bílé až červenohnědé. Mají kožovitou strukturu a okraje jsou zvlněné. Drobné bílé květy rostou v polokulovitých shlucích a jsou velmi voňavé a lepkavé.
Lístky rojovníku používá k výrobě nápojů a léků – nejčastěji vonných čajů – mnoho indiánských kmenů, jako jsou Quinault a Makah, Potawatomi, Anishinaabe nebo Iroquois. Když do Ameriky dorazili evropští osadníci, brzy si osvojili způsob použití této rostliny a nazývali jej „indický rostlinný čaj“. Během revoluční války byl používán jako náhrada klasického čaje. Výtažky z listů se používají k výrobě přírodních produktů péče o pleť. Rostlina se ale také využívá ke kořenění masa vařením listů a větví ve vodě. Během 18. století používali němečtí sládci listy při vaření piva, aby bylo více opojné, ale to bylo brzy zakázáno, protože to vedlo ke zvýšené agresivitě konzumentů. Éterický olej z rojovníku je oblíbený v aromaterapii.
(ab)
